Na okraji obce Holubice nedaleko Prahy stojí kostel Narození Panny Marie, který patří k nejcennějším střadům naší středověké architektonické dědiny. Chráněn jako kulturní památka České republiky, představuje pozoruhodný sled stavebních etap, jež jej transformovaly z jednoduché románské rotundy na kostel s gotickými prvky a barokními úpravami.

Kostel byl založen v letech 1224 až 1226 jako románská rotunda s jedinou apsidou. Přesné datování této stavby je přitom opodstatněné – jeho založení můžeme doložit podle pečeti biskupa Pelhřima z let 1224–1225, která se dochovala v oltáři. Po polovině 13. století byl budova rozšířena o druhou apsidu, čímž získala svou charakteristickou dvouapsidální formu. Ve druhé polovině 14. století, konkrétně ve 40. letech tohoto století, přibyla hranolová věž gotického slohu. Při pozdějších, barokních úpravách pak byla přestavěna horní část věže a schodiště; to bylo však během generální rekonstrukce v letech 1955 až 1957 svrženo. Současně s barokem se přidala i pravoúhlá sakristie.

Jádro kostela tvoří románská rotunda postavená z opukových kvádrů, kterou zdobí válcová lucerna a dvě půlkruhové apsidy. Okna jsou románská; v dosud nejstarší, východní apsidě jsou oddělena lisénami a vybavena gotickými kružbami. Loď dosahuje průměru necelých šesti metrů, zdi jsou silné přes metr a patnáct centimetrů. Gotická hranolová věž s jehlancovou střechou na krakorcích je jednopatrová s bosovaným nárožím. Věž a lucerna jsou kryty plechem, ostatní střechy pak prejzy. Okolo kostela se rozprostírá areál bývalého hřbitova, který oplocuje ochranná zeď, v jejímž rohu se nachází socha sv. Jana Nepomuckého pocházející z roku 1854.

Nejpůsobivější jsou však nástěnné malby odkryté v padesátých letech 20. století. Na třech stěnách v přízemí věže a v apsidě se dochovala raně gotická malbová výzdoba z první poloviny 14. století. Mezi zachovanými motivy jsou scény Stětí sv. Kateřiny a Kamenování sv. Štěpána, doplněné postavami světců: sv. Jeronýma, Augustina, Madony, sv. Kateřiny, Panny Marie se sv. Vojtěchem, sv. Klimenta a dalších. Další fragmenty byly objeveny ve špaletách oken východní apsidy. Heraldické znaky zde identifikované odkazují na pražského arcibiskupa Arnošta z Pardubic a Tamma Pluha z Rabštejna – v jejich době patřily kostel i vesnice ke zboží svatovítské kapituly.

Návštěvník tak najde v Holubicích neobyčejně kompaktní monument, v němž se slojitě ukrývají stopy čtyř staletí sakrálního stavitelství a umělecké tvorby.