Kostel Narození Panny Marie v Klatovech je arciděkanským chrámem a farním kostelem klatovské farnosti. Jeho stavba začala nejspíše krátce po založení města, tedy koncem 13. století.

Původní stavba měla podobu baziliky se třemi podélnými loděmi – jednou hlavní a dvěma nižšími – oddělené příčnou lodí. Z té doby se zachovaly zbytky obvodového zdiva lodi. V druhé stavební etapě, datované na přelom 14. a 15. století, byl přistavěn presbytář složený z pětibokého závěru a centrální chórové části s užšími bočními prostory transeptového typu. Podle farní kroniky byl kostel v té době přeplněn věřícími až k oltáři.

Když kapacita chrámu byla nedostatečná, obrátili se Klatovští na pomoc k Římu. Papež Bonifác XI vydal v roce 1399 a znovu v dubnu 1400 papežské listy, kterými vyzýval věřící z Prahy, Pasova a Řezna, aby přispěli almužnami na opravu. Těm, kdo přispěli a v kostele přijali svátosti o svátku sv. Filipa a Jakuba nebo v dalších dvou dnech, byly slibovány odpustky čtyřiceti dnů. Díky těmto listům došlo nejen k opravě, ale i k rozsáhlému rozšíření stavby. Byla zbourána stará apsida a chrám se zvětšil přístavbou nové příčné lodi, presbytáře a dvou sakristií. Všechny tyto práce byly hotovy ještě před husitským obdobím.

Po roce 1550 postihla chrám živelná pohroma – nejspíše silný vítr – který způsobil spadnutí krovu a klenutí. Západní část stavby byla zcela rozebrána a znovu vybudována od základů. Stavbu v letech 1551–1558 prováděl mistr Antonín, který loď zaklenutí síťovými a hvězdovými klenbami.

Nejrozsáhlejší přestavba proběhla v letech 1898–1919 pod vedením architekta Josefa Fanty. Náklady byly hrazeny z obecního rozpočtu a také ze zisku loterie o šesti tisících losech. Byly odstraněny všechny barokní úpravy a chrám obohacen novogotickými prvky inspirovanými rytinou Jana Willenberga z roku 1602. Raně barokní portál z roku 1687 byl přenesen a vložen do čela bílé věže. Po dokončení prací povýšil kostel na arciděkanský biskup Šimon Bárta s odůvodněním zdůraznění mariánského kultu.

Chrám je orientován k východu. Západní průčelí tvoří hlavní portál s ústupkovým lomeným obloukem, zdobeným kraby a zakončeným kytkou. Je lemován fiálami vyrůstajícími z konzol maskaronů. Nad portálem se rozprostírá galerie s půlkruhovými oblouky a drobnými tympanony se slepými rozetami. Centrální tympanon nese sochu Ježíše Krista, po obou stranách jsou umístěny sochy světců. Zdi jsou zbudovány z nelícované žuly a podepírány masivními pilíři, mezi kterými se otvírají velká gotická okna. Vysoká střecha je zakončena dvěma sanktusníky.

Kostel představuje cenné svědectví o dlouhých dějinách Klatov. Jeho vývoj od původní gotické baziliky přes barokní přestavby až po novogotickou rekonstrukci 20. století dokumentuje měnící se architektonické chutě. Dnes zůstává jednou z nejvýznamnějších gotických staveb jihočeské krajiny.