kostel Povýšení svatého Kříže (Husinec) Kostel

Kostel Povýšení svatého Kříže v Husinci je farním kostelem římskokatolické farnosti a kulturní památkou, která tvoří klíčovou součást urbanistické struktury města. Spolu se sousední farou vytvářel duchovní střed osídlení. Nachází se na mírně vyvýšeném Prokopově náměstí v centru Husinca.

Původní kostel patřil do farnosti Lažiště. První písemné zmínky o něm se datují do roku 1389. V průběhu 17. století procházejí stavby zásadními změnami – v roce 1654 jej postihly vážné škody, buď následkem požáru nebo válek, v roce 1663 pak byl přestavěn. Dalším milníkem bylo roku 1745, kdy byla v Husinci zřízena samostatná farnost a kostel se stal kostelem farním. Nejdramatičtější událostí byla noc po svátku sv. Václava v září 1802, kdy kostel zachvátil mohutný požár. Plameny zničily původní zvony, které se roztavily. Po této katastrofě následovaly důkladné přestavby v letech 1802 až 1808, během nichž se však zachovalo středověké zdivo. Poslední větší oprava stavby byla provedena koncem dvacátého století.

Stavební vývoj kostela začíná předpokládaně okolo roku 1359 gotickou stavbou. Požár z roku 1654 poničil především klenbu presbytáře a kruchtu; podle písemných zpráv se kostel v roce 1663 dostavoval. V roce 1753 byla přistavěna věž. Po katastrofálním požáru v roce 1802 došlo k podstatné přestavbě, během níž byla věž zvýšena, středověké zdivo však zůstalo zachováno.

Architektonicky jde o jednolodní stavbu s pravoúhlým presbytářem a sakristií na severní straně, věž stojí před západním průčelím. Presbytář a sakristie jsou zaklenuty valenou klenbou s výsečemi ze 17. století, v závěru presbytáře se nachází malovaná oltářní architektura od M. Kubašty. Triumfální oblouk je půlkruhový. Loď je plochostropá s kruchtou postavenou na dvou pilířích v západní části; kruchta je podklenuta křížově. Zásadní součástí vybavení je zvon z roku 1362, který pro kostel v roce 1806 zakoupili v Pasově ze zrušeného klášterního kostela sv. Mikuláše. Nástěnné malby jsou dílem českého malíře Jana Bošky (1854–1933). Hlavní oltář pochází z roku 1880 a je vyhotoven v pseudorenesančním stylu. Obraz svaté Anny na oltáři Panny Marie pod kruchtou z počátku 18. století je možně z ruky italského malíře Giovanni Francesco Romanelliho (1610–1662). Varhany z počátku 19. století byly opraveny v roce 1997.

Návštěvníka zde čeká bohatá architektonická paleta – od gotických prvků přes barokní prvky až po novodobé úpravy. Pozornosti stojí za to zvon z roku 1362, nástěnné malby od Jana Bošky, varhanní vybavení z počátku 19. století i oltářní soubory z různých dob.