kostel svaté Maří Magdalény v Lázních Bohdaneč Kostel

Kostel svaté Maří Magdalény je farním chrámem chráněným jako kulturní památka a figuruje v katalogu Národního památkového ústavu pod rejstříkovým číslem 22030/6-2043.

Současná stavba vznikla v letech 1728–1737 na místě staršího gotického kostela. Stavitelem byl František Jedlička, který pracoval podle projektu Tomáše Haffeneckera. Gotickou tradici si budova zachovala skrze věž na čtvercovém půdorysu, jejíž dolní část pochází z období gotiky. Věž byla zvýšena roku 1860 stavitelem Františkem Schmoranzem. Od svého dokončení se kostel dočkal oprav v letech 1924, 1935 a opět na konci dvacátého století.

Architektonické řešení je jednoduché a proporční. Jednolodní kostel má obdélnou loď rozšířenou uprostřed. Presbytář, vyzvednutý o stupeň, je zaklenutý českou plackou a opatřen sakristií na severní straně. Valená klenba lodi s lunetami nad okny je podepřena pilastry s římsovými hlavicemi, které dělí prostor na jednotlivá pole. Pod okny se nacházejí mělké výklenky určené pro oltáře. Kůr s barokním dřevěným zábradlím je situován v severní části. Fasáda s hladkou vápenocementovou omítkou světle okrové barvy působí poklidně, střechu pokrývají pálené tašky, věž a sanktusník měděným plechem.

Vnitřní vybavení patří mezi bohatě barokní. Hlavní oltář svaté Maří Magdaleny je dílem malíře Josefa Kramolína a zobrazuje titulární světici v iluzivním architektonickém rámu se svatými Janem Nepomuckým, Vojtěchem, Liborem a Romediem. Oltář svatého Floriána zachycuje požár bohdanečského náměstí z roku 1772 s tříštítovou radnicí, která tehdy vyhořela. Oltář Neposkvrněného Početí Panny Marie a oltář sv. Jana Nepomuckého jsou ozdobeny vzácnými barokními dřevěnými sochami od řezbáře Ignáce Rohrbacha, které patří k nejvýznamnějším exponátům.

Varhanní nástroj z roku 1907 byl restaurován v roce 1994. Jeho součásti pocházejí zčásti ze zrušeného klášterního kostela v Sedlci u Kutné Hory, další části se nacházejí v Přelouči. Ve věži se nachází pět zvonů a původní věžní hodiny. Zajímavostí je, že zde ještě počátkem dvacátého století bydlel kostelník Vondráček se svou početnou rodinou v malé věžní světnici. Pod kostelem spočívají dvě krypty, dnes nepoužívané a částečně zasypané. V dlažbě kolem budovy jsou schematicky naznačeny hroby farního hřbitova, který byl v devatenáctém století zrušen.