kostel svatého Antonína Velikého Kostel
Na místě dnešního novogotického chrámu stála již ve 14. století stavba dřevěného charakteru. Převratná změna přišla 17. června 1579, kdy začala přestavba na trvalou kamennou stavbu pod vedením zedníka Georga Leypholda. Základní kámen byl položen 24. září a stavba se tak stala první kamennou budovou v Liberci. Sochařskou výzdobu řešili Christoph Briefe a umělci Michel s Georgem z Hodkovic. Věž v gotickém stylu byla dokončena v září 1582, kdy byla na jejím vrchol osazena makovice s pamětní listinou. Původní stavitel nezvládl zaklenutí chrámového prostoru, to řešil až stavitel Mark Antonio Spazio, který stavbu zpevnil opěrnými pilíři. Práce skončily 30. listopadu 1587.
V průběhu následujících staletí kostel prošel mnohými zkouškami. Blesky opakovaně poškozovaly věž, během třicetileté války jej vyplenili Švédové a zničili varhany. Až do roku 1695, kdy byl vystavěn kostel svatého Kříže, zůstal jediným chrámem v Liberci. Nárůst počtu věřících vedl roku 1733 k rozhodnutí hraběte Filipa Josefa z Gallasu kostel rozšířit. Johann Felgenhauser z Nového Města pod Smrkem prodloužil stavbu, dodal jí příčnou loď a renovoval věž; přestavba skončila 16. října 1735.
Devatenácté století přineslo zásadní proměnu. Po renovaci roku 1859 se pustili do výměny původní nízké věže (37,30 m). Projekt vypracovali Ludwig Tischler z Vídně a stavební rada Heinrich Ferstel. Stavební firmy Sachers a Gärtner pracovaly od 27. října 1879 do 27. srpna 1880, kdy byla nová věž s výškou 70,50 metrů a jehlanovitou střechou postavena. Věž byla na dlouhá léta nejvyšší budovou ve městě.
Současně se provedla rozsáhlá interiérová renovace. Podlaha byla snížena o 50 centimetrů, tři krypty zrušeny. Otto Dresen vymaloval chrám podle vídeňského návrhu, vitráže dodali Filip Pohl a žitavský malíř Türcke. Oltáře a kazatelnu zhotovila vídeňská kamenická firma Leimer, kostelní lavice ruprechtický truhlář Franz Schefler. Práce trvaly od března 1881 do ledna 1883. Dne 13. června 1883 jej v roli arciděkanského kostela vysvětil litoměřický biskup Jan Schöbel.
V 20. století se pokračovalo v údržbě – nové varhany v roce 1930, dva nové zvony v roce 1957, elektrické vyzvánění v roce 1976. Rozsáhlejší opravy probíhaly v letech 1969–1971, 1978, 1980, 1981 a 1994. Kostel svatého Antonína Velkého dnes zůstává jednou z dominant Liberce a svědkem architektonické evoluce od gotiky přes baroko po novogotiku.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1579
- Zahájení stavby zděného trojlodního kostela a položení základního kamene.
- 1587
- Dokončení zaklenutí chrámového prostoru stavitelem Markem Antoniem Spaziem.
- 1735
- Ukončení barokního rozšíření kostela a doplnění o příčnou loď.
- 1880
- Dokončení výstavby nové novogotické věže o výšce sedmdesát metrů.
Stavební vývoj
Základní kámen renesančního trojlodního kostela byl položen roku 1579 zednickým mistrem Georgem Leypoldem, přičemž klenbu dokončil Markus Antonius Spazio. Roku 1733 byl chrám prodloužen a doplněn o příčnou loď pod vedením Johanna Felgenhauera. Zásadní proměnu přinesla novogotická přestavba z let 1879 až 1880, kdy byla postavena nová štíhlá věž a upraven interiér podle návrhů vídeňských tvůrců.
Historické události
V roce 1579 byl položen základní kámen nové zděné stavby namísto staršího dřevěného kostela. Během třicetileté války byl kostel vypleněn Švédy a poškozeny byly i varhany. Roku 1787 zničil požár po úderu blesku všechny čtyři zvony. V letech 1879 až 1880 proběhla výstavba nové vysoké novogotické věže.
Zajímavosti
– Na místě dnešního chrámu stála již ve čtrnáctém století dřevěná stavba, která byla od roku 1579 přestavována na první kamennou budovu v Liberci. – Věž v gotickém stylu byla dokončena v září roku 1582 a na jejím vrcholu byla osazena makovice s pamětní listinou. – Až do roku 1695 zůstal tento kostel jediným chrámem v Liberci. – Nová věž s výškou sedmdesát a půl metru byla postavena v roce 1880 a byla na dlouhá léta nejvyšší budovou ve městě. – Během devatenáctého století proběhla rozsáhlá interiérová renovace, při které byla snížena podlaha, zrušeny tři krypty a vytvořena nová výzdoba.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Kostel svatého Antonína Velikého je římskokatolický farní a arciděkanský kostel v libereckém Starém Městě. Stojí v Kostelní ulici mezi náměstím doktora Edvarda Beneše a Sokolovským náměstím a patří k dominantám města. Je chráněn jako kulturní památka.
Už ve 14. století tu uprostřed tehdejšího obecního hřbitova stával dřevěný kostel. Stavba zděného trojlodního kostela začala 17. června 1579 podle plánů neznámého stavitele ze Zhořelce. Byla to první kamenná stavba v Liberci. Vedl ji zednický mistr Georg Leypold, chrámový prostor ale zaklenout nedokázal. To se podařilo až Marku Antoniovi Spaziovi. Ten musel stavbu zpevnit opěrnými pilíři a zesílit sloupy a práci dokončil v roce 1587.
Kostel několikrát zasáhl blesk. Nejhůř ale dopadl za třicetileté války, kdy ho vyplenili Švédové a poškodili varhany. Až do roku 1695, kdy vznikl kostel svatého Kříže, byl jediným kostelem ve městě.
Když přestal stačit rostoucímu počtu věřících, rozhodl se ho hrabě Filip Josef z Gallasu v roce 1733 rozšířit. Johann Felgenhauer z Nového Města pod Smrkem kostel prodloužil zhruba o 15 metrů a přidal příčnou loď. Obnovil také věž, oltáře i kazatelnu. V roce 1787 udeřil do věže blesk a následný požár roztavil všechny čtyři zvony.
Původní věž byla vysoká jen asi 37 metrů. Podle projektu vídeňského architekta Ludwiga Tischlera, který spolupracoval s Heinrichem Ferstelem, vyrostla v letech 1879 a 1880 nová věž. Dostala štíhlou jehlanovitou střechu a hodiny osvětlené plynovou lampou. Se svými sedmdesáti a půl metry byla dlouho nejvyšší budovou Liberce. Při stavbě se zároveň snížila podlaha chrámu o půl metru a zrušily se tři podzemní krypty.
Proměnil se i interiér. Vymaloval ho liberecký malíř Otto Dresen a čtrnáct gotických oken dostalo nové vitráže. Vídeňská kamenická firma Leimer a synové zhotovila oltáře a kazatelnu. Kostel byl znovu otevřen 20. ledna 1883 a v červnu téhož roku ho vysvětil litoměřický biskup Jan Schöbel. Tehdy získal téměř svou současnou podobu.
Ve 20. století přibyly nové varhany v roce 1930. V roce 1957 se dočkal dvou zvonů jako náhrady za ty, které zničila válka. Od roku 1976 se vyzvání elektricky.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas pro návštěvu tohoto historického kostela je dopoledne, kdy sluneční svit krásně osvětluje okolní uličky starého města a nabízí klidnou atmosféru pro zkoumání této významné stavby. S sebou si vezměte pohodlnou obuv pro chůzi po historické dlažbě, fotoaparát pro zachycení detailů renesanční architektury a případně malou lahev s vodou. Pro fotografování jsou nejlepšími místy prostory mezi hlavním náměstím a sousedním náměstím, kde vynikne monumentální silueta první kamenné stavby ve městě v ranním nebo pozdním odpoledním světle. V bezprostředním okolí do třiceti minut chůze můžete navštívit prostor mezi náměstím Dr. Edvarda Beneše a Sokolovským náměstím nebo si prohlédnout historickou budovu farnosti a arciděkanství, které stojí hned vedle kostela.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Tento údaj nemáme ověřený, a proto ho radši neuvádíme. Aktuální informace najdete na oficiálním webu památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Kostelní, Liberec II-Nové Město, Liberec, Liberecký kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 32573/5-4138).
Pro děti
Představ si, že se vrátíš zpět do doby, kdy na tomto místě stál les a nebylo tu ani stopy po lidském obydlí. Byla to divoká místa plná zvířat a stromů, která sahala až k nebi.
Ale pak přišla velká změna. Lidé se začali sem rozšiřovat a stavět první dřevěné domky. To muselo být jako ve hře "obyvatelé ostrova", kdy se všichni snažili najít místo pro sebe a své rodiny.
V té době tu žil také svatý Antonín Veliký, který byl velkým učencem a křesťanským misionářem. Byl to člověk s velikou láskou k lidem a zvířatům a snažil se jim pomoci. To musel být opravdu výjimečný člověk!
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
V okolí
Kostel se nachází v historickém centru Liberce v prostoru mezi náměstím Dr. Edvarda Beneše a Sokolovským náměstím. V bezprostřední blízkosti stojí budova farnosti a arciděkanství.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
Návrh prohlídkové trasy v historickém centru:
1. Kostel svatého Antonína Velikého Typ: Sakrální stavba (kostel) Proč stojí za návštěvu: Tento hlavní cíl se nachází v historickém centru Liberce. Nabízí jedinečnou atmosféru starobylé sakrální architektury v prostoru mezi významnými městskými prostranstvími.
2. Budova farnosti a arciděkanství Typ: Církevní úřad a historická budova Proč stojí za návštěvu: Tato stavba stojí v bezprostřední blízkosti hlavního chrámu. Doplňuje sakrální ráz celého prostranství a tvoří s kostelem jednotný historický celek.
3. Náměstí Dr. Edvarda Beneše Typ: Městské prostranství (náměstí) Proč stojí za návštěvu: Jde o prostranství, které vymezuje prostor, v němž se nachází hlavní cíl. Procházka tímto místem nabízí pohled na okolní zástavbu v historickém centru Liberce.
4. Sokolovské náměstí Typ: Historické prostranství (náměstí) Proč stojí za návštěvu: Toto náměstí tvoří druhou stranu prostoru, v němž je situován kostel svatého Antonína Velikého. Uzavírá trasu v bezprostředním okolí hlavní památky.
Sezónní doporučení
Jaro probouzí okolí libereckého chrámu svatého Antonína Velikého svěží zelení a prodlužující se dnem, přičemž měkké sluneční paprsky vytvářejí na kamenné fasádě a gotických oknech jemnou hru stínů. Okolní probouzející se příroda dodává místu klidnou a rozjímavou atmosféru po dlouhé zimě. V tomto období zde nepotkáte davy turistů, což zaručuje nerušenou prohlídku. Oblékněte si pevnou obuv kvůli občasné jarní vlhkosti a lehký kabát, protože vítr na vyvýšeném místě může studit. Nejlepší čas pro návštěvu je dopoledne, kdy ranní mlha pomalu ustupuje a slunce začíná hřát.
Léto přináší do Liberce slunečné dny plné ostrého světla, které silně osvětluje vysokou věž kostela a vytváří ostré kontrasty s hlubokými stíny v bočních uličkách. Atmosféra v centru města je živá a pulzující díky hlavní turistické sezóně. Ráno bývá kolem památky příjemný chládek, ale odpoledne teploty výrazně rostou, proto se doporučuje příchod brzy ráno nebo naopak v pozdním odpoledni, kdy slunce klesá níže. Zvolte prodyšné oblečení, sluneční brýle a pokrývku hlavy. Počítejte s tím, že v okolí potkáte více zájemců o historii a místní architekturu.
Podzim zahaluje sakrální stavbu do melancholické nálady, již dokresluje padající barevné listí stromů a často zatažená obloha s tlumeným světlem. Osvětlení je rozptýlené, což dává vyniknout detailům starobylého zdiva a navozuje hluboký historický ráz celého místa. Množství návštěvníků v tomto čase výrazně klesá, takže si památku užijete v naprostém soustředění. Nezapomeňte si vzít nepromokavou bundu, teplý šál a deštník, jelikož počasí v podhůří bývá velmi proměnlivé a deštivé. Nejvhodnější doba pro příchod je kolem poledne, kdy denní světlo dosahuje svého maxima.
Zima mění okolí kostela v tiché a mrazivé království, kde sněhová pokrývka tlumí zvuky města a večerní umělé osvětlení vykouzlí neopakovatelnou vánoční atmosféru. Kratší dny znamenají, že se šeří velmi brzy, a proto je nutné přizpůsobit čas návštěvy odpoledním hodinám. Turistů bývá pomálu, ale kluzký terén vyžaduje maximální opatrnost. Bezpodmínečně nutné je teplé zimní oblečení, čepice, rukavice a pevná obuv s protiskluzovou podrážkou. Nejlepší čas pro prohlídku je pozdní odpoledne, kdy se rozsvěcují první pouliční lampy a celá stavba působí neobyčejně vznešeně.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
- https://www.npu.cz/cs/databaze-pamatkove-uzemti
- https://www.hrad.cz/cs/oblasti/historie-a-kultura/muzeum-hradu-pretzlovsky-sbirka
- https://www.praha.eu/cs/obcan/o-meste/informace-o-meste/kultura-a-zabava/muzea
- Wikidata (Q12030663)
- Památkový katalog NPÚ
Fotografie: VitVit / CC BY-SA 4.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře