Kostel svatého Augustina se nachází v centru Masarykovy čtvrti v Brně, na náměstí Míru v katastrálním území Stránice, v sedle mezi Kraví horou a Žlutým kopcem. Jde o farní kostel římskokatolické farnosti Brno-sv. Augustin a architektonicky patří k funkcionalistickým sakrálním stavbám meziválečného Brna.

Myšlenka na výstavbu kostela se zrodila z praktické nutnosti. Masarykova čtvrť, propojující starší německou a českou úřednickou čtvrť, se za první republiky rychle zastavovala a rostl počet obyvatel, kteří dosud příslušeli k vzdálené starobrněnské farnosti spravované augustiniány. Přibývající farníci si žádali vlastní chrám. Jednání o jeho umístění začala již v roce 1927 a probíhala poměrně hladce: augustiniáni ze Starého Brna vlastnili v oblasti rozsáhlé pozemky a mohli si vybrat nejvhodnější parcelu.

Projekt vypracoval architekt Vladimír Fischer v letech 1929–1930. Základní kámen položil 28. srpna 1930 opat starobrněnského kláštera František Saleský Bařina. Datum nebylo zvoleno náhodně – šlo přesně o 1500. výročí úmrtí svatého Augustina, jemuž byl chrám zasvěcen, a právě proto bývá kostel označován jako „jubilejní". Samotná stavba, kterou prováděla firma Jana Zemana, začala až v létě 1932, protože bylo třeba vyřídit veškerá úřední povolení. Hrubá stavba byla hotova v červnu 1934, dokončovací práce pokračovaly ještě rok. Vysvěcení provedl 5. května 1935 brněnský biskup Josef Kupka. Zároveň s kostelem byla postavena i navazující fara. Celkové náklady na obě budovy dosáhly 3,4 milionu korun a stavbu financovali starobrněnští augustiniáni. Samostatná farnost byla u kostela zřízena 1. září 1938.

Chrám byl původně vybaven čtyřmi zvony z dílny Rudolfa Manouška. Tři z nich – Sv. Augustin (1380 kg), P. Maria (1266 kg) a Sv. Monika (644 kg) – byly za druhé světové války v roce 1942 na příkaz německé policie odvezeny do Vítkovických železáren a roztaveny pro válečné účely. Ve věži zůstal jediný zvon Sv. Josef (475 kg). Teprve v roce 1990 byl doplněn zvonem P. Maria Královna míru (850 kg) z dílny rodiny Dytrychovy z Brodku u Přerova a v roce 2002 přibyl ještě umíráček Sv. Monika (230 kg). Roku 1976 byly původní varhany od pražské firmy E. S. Petr nahrazeny novými od krnovského podniku Rieger-Kloss.

V devadesátých letech a po roce 2000 prošel kostel postupnými opravami: v roce 1997 byla provedena výmalba interiéru, v roce 1999 dostala budova novou fasádu. Roku 2017 byla obnovena fasáda věže a opraveny mříže, zábradlí ochozu i ciferníky hodin, v roce 2018 vyměněny zpovědnice. V roce 2021 byl instalován nový kamenný oltář, který nahradil provizorní dřevěný z roku 1965, a doplněny ambon, sedes a lavice pro ministranty.

Kostel byl v letech 1989–2016 zapsán jako kulturní památka, v roce 2016 však byla jeho ochrana rozhodnutím Ministerstva kultury ČR zrušena – spolu s mnoha dalšími objekty byl do seznamu zapsán po uplynutí zákonné lhůty. Tato okolnost jeho návštěvní hodnotu nijak nesnižuje. Chrám je díky vynikající akustice pravidelně využíván ke koncertům duchovní hudby, varhanním recitálům i vystoupením sborů, takže návštěvník má dobrou šanci zastihnout jej živý i mimo mše.