kostel svatého Filipa a Jakuba (Nové Sady) Kostel

Kostel svatého Filipa a Jakuba v olomoucké městské části Nové Sady je pozdně barokní římskokatolický chrám z druhé poloviny 18. století. Budova vznikla jako náhrada za zničenou kapli Nejsvětější Trojice. Je pozoruhodná svým interiérem s vybavením přeneseným z jiných zrušených kostelů.

Původní obec Nové Sady byla v roce 1758 srovnána se zemí pruskými vojsky během obléhání Olomouce, aby v okolí nezůstaly úkryty pro nepřítele. Po skončení války byla obec obnovena v větší vzdálenosti od města. V roce 1768 byla zahájena stavba nového kostela, jehož autorem byl pravděpodobně olomoucký stavitel Václav Beda. První mše v ještě nedokončené budově se konaly v roce 1770, kdy byl chrám na přání farníků zasvěcen svatým Filipu a Jakubovi. Prvním knězem byl jmenován Josef Thom. Budova byla zastřešena v roce 1773 a definitivně dokončena v roce 1775, přestože věž byla zpočátku zakryta pouze provizorně. Hranolová špice byla nasazena až v roce 1892.

Jde o jednoduchou jednolodní stavbu s půlkruhovým presbytářem. V průčelí se nachází hranolová věž s jehlanovitou střechou, která je vsazena do krovu kostela. Nad presbytářem je umístěn sanktusník. Loď je opatřena malými okny se segmentovými záklenky a k presbytáři přiléhá nízká obdélná sakristie s oratoří. Strop lodi zdobí osm freskových medailonů z roku 1901. Zobrazují Boha Otce, Syna, Ducha Svatého, Beránka s pečetěmi a čtyři evangelisty. Vitráže na levé straně zobrazují svatou Rosalii, svatého Františka Saleského a svatého Aloise, zatímco vpravo jsou vyobrazeni svatý Jan Sarkander a svatý Cyril a Metoděj.

Většina vnitřního vybavení pochází z jiných staveb. Hlavní oltář byl přenesen ze zrušeného kostela Panny Marie na Předhradí, křtitelnice z kostela svatého Mořice a kazatelna z kostela v Dubu. Boční oltáře pocházejí z kartuziánského kláštera a původní varhany z klášterního kostela svaté Kláry. V roce 1874 byly instalovány nové varhany firmy bratří Riegrů z Krnova, které patří k nejstarším výrobkům této firmy na Moravě. V roce 2015 byly na kůru umístěny doplňující elektrické varhany. Hlavní oltář obsahuje obraz svatých Filipa a Jakuba, obraz Božského srdce Páně a motiv Povýšení svatého kříže, přičemž vrchol tvoří symbol Božího oka. V presbytáři visí kopie gotického obrazu Novosadského ukřižování, jehož originál byl v roce 1935 prodán Národní galerii.

V roce 1860 byl kostel povýšen na farní. Olomoucká měšťanka Susanne Sagelmayerová nechala před chrám zhotovit sousoší Ukřižování, které bylo posvěceno v roce 1834. Věž uchovává památný zvon svatého Blažeje z roku 1547 od olomouckého zvonaře Franze Illenfelda a Mariánský zvon z roku 1918. V roce 1925 byly posvěceny dva nové zvony firmy Herold z Chomutova, které však byly v druhé světové válce odvezeny.

Po stranách kostela byl v roce 1770 založen hřbitov. Ten byl zrušen v roce 1914 a prostor následně upravili výsadbou stromů. Současný hřbitov za kostelem obsahuje památkově chráněnou hrobku manželů Brďkových z počátku 20. století. V popředí se nachází památník obětem první světové války. Kvůli častým záplavám z řeky Moravy kostel trpěl vlhkostí a trhlinami ve zdivu. V roce 2007 byla vyměněna střešní a trámová konstrukce a opraven sanktusník, do kterého byla vložena schránka s dobovými dokumenty.

Kostel svatého Filipa a Jakuba představuje cenný příklad pozdně barokní architektury s unikátním shromážděním sakrálního umění z různých olomouckých chrámů. Je to místo, které spojuje tragickou historii pruského obléhání s duchovním životem místní komunity. Návštěva tohoto chrámu nabízí vhled do historie regionu i do řemeslné zručnosti moravských varhánářů.