kostel svatého Františka Xaverského v Uherském Hradišti Kostel

Kostel svatého Františka Xaverského v Uherském Hradišti je barokní chrám na Masarykově náměstí, v okrese Uherské Hradiště, Zlínský kraj. Je součástí bývalé jezuitské koleje, gymnázia a semináře sv. Františka Borgii pro nemajetné studenty a slouží jako centrální kostel římskokatolické farnosti Uherského Hradiště.

Základ pro vznik jezuitského řádu na Moravě položila Kateřina Alžběta Zoubková ze Zdětína a Habrovanech, která svou závěť ze 5. října 1635 darovala řádu svá panství Zdounky a Habrovany. Po obsazení Kroměříže švédským vojskem v roce 1643 souhlasil generál řádu s přesunutím jezuitů do Uherského Hradiště. Základní kámen ke stavbě koleje a kostela byl položen 28. června 1654, a jezuité se do dokončených částí budovy přestěhovali v roce 1662. Provinciál řádu jezuitů Šimon Schürer slavnostně položil základní kámen kostela 10. srpna 1670.

Chrám má sálový typ podle prototypu římského kostela Il Gesù, s valenou stlačenou klenbou a emporami nad šesti mělkými bočními kaplemi. Stavbu v letech 1670–1685 realizoval Jan Jeroným Canevalle podle projektu Jana Dominika Orsiho. Kostel byl postaven na dubových pilotech a dřevěném roštu z borovice kvůli bahnitému terénu u městských hradbách. V padesátých letech 20. století potvrdila sonda, že dřevo je v dobrém stavu.

Průčelí chrámu je dvouvěžové a členěné pilastry s volutovým štítem; ve výklencích jsou sochy jezuitských světců od Ignáce Morávka. Poslední úpravy průčelí a bání obou věží proběhly v roce 1755.

Historii stavby ovlivnily požáry. Dne 23. dubna 1681 vyhořel téměř dokončený kostel, ale již 30. června 1682 byl vysvěcen olomouckým biskupem hrabětem Janem Josefem Breunerem. Druhý požár v roce 1695 zpomalil další stavbu a zařízení. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 pokračovaly bohoslužby, a od roku 1778 byl kostel prohlášen za farní, nahrazující zchátralý a v roce 1785 zbořený kostel svatého Jiří. V červenci 1997 byla oblast náměstí zasažena povodními po rozlití řeky Moravy.

Interiér je vybaven pozdně barokními a rokokovými prvky z druhé poloviny 18. století. Čelní stěnu presbytáře vymaloval Juda Tadeáš Supper iluzivní freskou. Hlavní oltář zdobí obraz svatého Františka Xaverského křtícího pohanského krále od Jana Jiřího Heinsche z roku 1689, za který zaplatila Kateřina Magnisová ze Strážnice. Rám obrazu s anděly vytvořil Ignác Morávek a tabernákl zdobí sochy od Matyáše Kovandy. Celkovou rokokovou výzdobu dodala dílna Ignáce Raaba, zatímco kazatelnu a oltáře vypracovala dílna Ondřeje Schweigla. Na klenbě jsou zobrazeni čtyři evangelisté a dvanáct apoštolů v štukových medailonech, které v roce 1895 vytvořil Antonín Popp podle návrhu Josefa Schulze. V kryptě pod hlavním oltářem byly uloženy ostatky Kateřiny Zoubkové od roku 1690 a později pohřbíváni členové koleje, avšak krypta byla zrušena pro hygienické důvody na rozkaz Josefa II.

Kostel svatého Františka Xaverského je významným barokním celekem s bohatým uměleckým vybavením, který přečkal několik požárů a povodňových záplav. Je to místo hodné prozkoumat jak historii, tak krásu náboženského umění.