Kostel svatého Jakuba Většího stojí v jižní části obce Křeč na mírném návrší, kde svou jehlancovou střechou věže vytváří viditelnou dominantu krajiny. Jde o bývalý farní kostel zaniklé farnosti Křeč, který patří mezi nejstarší dochované sakrální stavby Vysočiny. Kostel je chráněn jako kulturní památka České republiky.

Stavba má bohatou historii sahující do druhé poloviny 13. století, kdy byla postavena v románském stylu. Během husitských válek byla pobořena, ale v 15. století prošla podstatnou gotickou přestavbou s rozšířením o presbytář a věž. Ze staršího románského období se zachovala apsida, kterou zdobí originální fresky Kristova umučení z doby kolem roku 1340. Mezi nejstarší dochované prvky patří kostelní zvon z 16. století.

Místnost získala zvláštní historické místo v roce 1435, kdy se zde sehrála poslední husitská bitva regionu. Vítězem byl Oldřích z Rožmberka, který zvítězil nad táborskými vojsky. Tuto historickou událost připomíná dodnes pamětní deska umístěná při silnici do Černovic.

Architektonicky vychází kostel z jednoduchého schématu jednolodní stavby s presbytářem a apsidou. Dominantní prvek tvoří hranolová věž se jehlancovou střechou, která dominuje jak blízké zástavbě, tak vzdálenějším pohledům krajinou. Hlavní loď je kryta sedlovou střechou; k stavbě přiléhají sakristie a vstupní předsíň. Vnější fasády jsou řešeny střídmě, bez výrazné dekorativní výzdoby, což odpovídá venkovskému charakteru stavby. Interiér kostela působí komorním dojmem. Úzká gotická okna s lomeným zakončením zvyšují vertikální dojem stavby a do prostoru přivádějí tlumené denní světlo.

Vnitřní vybavení se vyvíjelo po staletí. Velkých změn se kostel dočkal v letech 1550 až 1590, kdy získal prakticky dnešní podobu. Původní hlavní oltář byl v roce 1938 nahrazen věrnou kopií od Chrámového družstva v Pelhřimově. Oltářní obraz svatého Jakuba Většího pochází z roku 1872 od akademického malíře Matěje Kuntzka z Českých Budějovic. Postranní oltář zasvěcený svatému Janu Nepomuckému pořídil v roce 1782 křečský duchovní Sebastian Čech. Obraz Matky Boží pochází od P. Bedřicha Kamarýta, faráře a pozdějšího děkana v Deštné; obraz zakoupil křečský občan Jan Topinka.

Kostel sv. Jakuba Většího se tak stává svědkem dlouhých dějin české venkovské farnosti. Vrstvení stavebních etap – od románských základů přes husitské války a gotické přestavby až po interiérové změny – zůstává čitelné na stavbě dodnes. Návštěva kostela umožňuje pochopit, jak se měnila věra a architektura v běhu staletí české venkovské komunity.