kostel svatého Jana Křtitele (Frenštát pod Radhoštěm) Kostel

Kostel svatého Jana Křtitele v centru Frenštátu pod Radhoštěm je památkově chráněný římskokatolický chrám jednolodní stavby s předsazenou hranolovou věží. Jeho architektura spojuje prvky ze tří staletí — od počátků v 17. století přes barokní výzdobu až po regotizující úpravy z doby průmyslové.

Stavba kostela byla zahájena v roce 1631 a dokončena tři roky později. Samotná věž, která dnes nad městem dominuje, byla vybudována až o více než osmdesát let později, počátek byl položen v roce 1717. Věž, kterou spatříme z dálky s její charakteristickou cibulovou bání a lucernou, získala svou dnešní podobu až v roce 1780, kdy byla zvýšena a zastřešena. Sedlová střecha nese sanktusník, čela věže zdobí v dolních třech patrech po jednom okénku, čtvrté patro vybavuje kruhový ciferník hodin.

Kostel postupně rostl podle potřeb komunity. V roce 1769 přibyly boční tribuny, roku 1849 jej rozšířily boční předsíně s oratořemi. Výrazné překonvertování prošel na konci 19. století — zásahy z roku 1891 měly regotizační charakter a přinesly pseudogotický mobiliář a část současné interiérové výbavy.

Interiér chrámu vypráví o oddanosti a uměleckých preferencích místní komunity. Pod tribunami se rozkládají kaple Nejsvětějšího Srdce Ježíšova a Neposkvrněného Srdce Mariina. Loď odděluje od kněžiště lomený vítězný oblouk, podvěží je klenuto valenou klenbou se styčnými hřebínkovými lunetami. Výzdobu doplňují obraz Vzkříšení a Betlém od Josefa Knězka a celek čtrnácti zastavení Křížové cesty od sochaře a malíře Albína Poláška.

Neméně zajímavá je historie zvonů. Před první světovou válkou se v kostele nacházely čtyři zvony. Největší z nich, Svatý Jan Křtitel, vážil dvacet centů a nášil na sobě nápis zmiňující rok 1667. Druhý zvon, zvaný medián, vznikl po velkém požáru v roce 1661, který postihlo městečko. Třetí zvon Marie pocházel z roku 1667, pátý pukl a byl v roce 1895 přelit. Zvony nesou jména přestavených kněží, purkmistrů a dalších místních osobností doby svého vzniku.

Kolem kostela se kdysi prostíral bohatý areál. Staré křesťanské hřbitovy používaný od roku 1630 do roku 1852 byl lemován čtrnácti kapličkami křížové cesty, kterou vyzdobil místní sochař Jan Knebl. Součástí areálu byla i Getsemanská zahrada, původně kostnice, později využitá jinak. Barokní kříž z roku 1753 tu stál jako mlčenlivý svědek staletí. Lípy, které tu vysadili v roce 1862, jistě přibyly k vytvádění prostoru. Těchto prvků se však zachovalo málo — křížová cesta a ohradní zeď byly demolovány roku 1975 navzdory protestům místních.

Dnes stojí kostel jako živá výpověď o trpělivé stavitelské práci generací a jejich ústupech vůči věku. Návštěvník, který vejde do jeho vnitřku, mohou zatímco se ohlédne po interiéru, zahlédnout zachované zbytky středověké valené klenby s hřebínkovými výsečemi nad varhanní kruchtou — posledníecho mladšího stáří, které se sem vrátilo skrz regotizační zásahy.