kostel svatého Martina (Nicov) Kostel
Kostel svatého Martina v Nicově (okres Prachatice, Jihočeský kraj) je románská stavba z 13. století. Díky poloze ve svahu hory Královský kámen v nadmořské výšce 885 metrů patří k nejvýše položeným kostelům v České republice. Spolu s přilehlým hřbitovem a bývalou farou tvoří duchovní jádro obce a dominantu na rozhraní Kašperskohorska a Stašska.
Nejstarší svatyně na tomto místě vznikla v letech 1220–1240. Vzhledem k výšce a vzdálenosti od center správy měla stavba v dobách svého vzniku poustevnický charakter. V roce 1356 je již zmiňována jako farní kostel. Mezi lety 1296 a 1301 objekt patřil mužskému benediktinskému klášteru na Ostrově u Davle, což v roce 1310 potvrdil papež Kliment V. Do husitských válek zde působilo šest farářů, kteří byli všichni řeholníky z ostrovského kláštera.
Architektonicky jde o jednolodní stavbu s pravoúhlým závěrem a hranolovou věží na jižní straně presbytáře. Původní románský charakter je dnes patrný především ve východní stěně závěru, kde je zachováno špaletové okno. V druhé polovině 17. století prošel kostel barokní úpravou. Obdélníková loď s plochým stropem je oddělena od křížově zaklenutého presbytáře polokruhovým triumfálním obloukem. Ten je zdůrazněn pilastry s jednoduchými hlavicemi a maltovou římsou. K památkově hodnotným prvkům patří gotická valená klenba podvěží a barokní křížová klenba bez žeber.
V 19. století došlo k významným změnám: loď byla prodloužena o 14 metrů, věž snížena a v roce 1866 přibyla krypta, sakristie a předsíň. Průčelí lodi s segmentovým oknem v přízemí vybíhá v jednoduchý barokní štít. Věž s jehlancovou střechou má v přízemí úzká čtverhranná okénka a v horním patře polokruhem klenutá okna otevřená ke třem stranám. Celý areál obklopuje hřbitov s ohradní zdí a brankou.
Interiér obsahuje památkově chráněné vybavení, které dominuje pozdně barokní portálový oltář z druhé poloviny 18. století. Centrální dřevořezba znázorňuje svatého Martina na koni s klečícím žebrákem a městskými hradbami. Oltář doplňují sochy svatého Isidora, svaté Notburgy, svatého Vendelína a svatého Linharta – patronů oráčů, ženců obilí a chovatelů dobytka.
Po husitských válkách se kostel stal majetkem panství hradu Kašperk a v roce 1584 přešel do vlastnictví města Kašperské Hory, kde sloužil jako filiální kostel kašperskohorské farnosti. Farnost v Nicově byla znovuzaložena v roce 1857. Po jejím pozdějším zániku je kostel od roku 2020 filiálním kostelem farnosti Stachy.
V 19. století byl kostel cílem poutníků z Horské Kvildy a okolí, kteří zde prosili o požehnání pro svá stáda. Pravidelně zde navštěvoval německé bohoslužby Josef Klostermann, známý jako šumavský silák Rankl Sepp. Kvůli neznalosti češtiny nevyužíval bohoslužby ve Stachách.
Památka představuje unikátní spojení románského základu s pozdějšími barokními a devatenáctovekovými úpravami v extrémně vysoké poloze. Je to místo s hlubokou historickou vrstvou, které stojí za návštěvy každého zájemce o sakrální architekturu Šumavy.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Tehdy
Dnes
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1220–1240
- vznik nejstarší svatyně
- 1310
- potvrzení papežem Klimentem V. jako kaple ostrovského kláštera
- 1584
- kostel získalo do majetku město Kašperské Hory
- 1866
- přistavěna krypta a sakristie
Stavební vývoj
Nejstarší svatyně vznikla v letech 1220–1240, v druhé polovině 17. století následovala barokní úprava. V 19. století byla prodloužena loď o 14 metrů, snížena věž a v roce 1866 přistavena krypta, sakristie a předsíň. V zachovém stavu zůstalo původní románské okno ve východní stěně závěru.
Historické události
V roce 1356 je zmiňován jako farní kostel. V roce 1857 došlo ke znovuzaložení farnosti Nicov. Od roku 2020 je filiálním kostelem farnosti Stachy.
Vlastníci
Mezi lety 1296 a 1301 patřil mužskému benediktinskému klášteru na Ostrově u Davle, později panství hradu Kašperk a od roku 1584 městu Kašperské Hory.
Zajímavosti
– Patří k nejvýše položeným kostelům v České republice díky poloze v nadmořské výšce 885 metrů. – Nejstarší svatyně na tomto místě vznikla v letech 1220–1240 a měla poustevnický charakter. – Mezi lety 1296 a 1301 objekt patřil mužskému benediktinskému klášteru na Ostrově u Davle. – V 19. století sem chodili poutníci z Horské Kvildy a okolí, aby prosili o požehnání pro svá stáda. – Kostel navštěvoval Josef Klostermann, známý jako šumavský silák Rankl Sepp, kvůli neznalosti češtiny.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte v Nicově. Stojíte právě před kostelem svatého Martina, který se před vámi tyčí jako tichý strážce této krásné jihočeské krajiny. Zastavte se na chvíli, nadechněte se a vnímejte klid, který toto místo obklopuje. Pravděpodobně vás hned teď napadne pocit, že jste vyškrtali značnou vzdálenost vzhůru, a máte v tom pravdu. Podívejte se kolem sebe na okolní kopce a svahy hory Královský kámen. Právě díky této poloze patří tento chrám k nejvýše položeným kostelům v celém našem státě. Nacházíte se v nadmořské výšce osm set osmdesát pěti metrů, což z budovy dělá skutečnou dominantu celého rozhraní oblasti Kašperských Hor. Když se nyní díváte na stěny kostela, možná v nich vidíte jen jeden celek, ale historie zde vrství století za stoletím. Pojďme se společně vrátit v čase hluboko dozadu, do třináctého století. Představte si, že v letech tisíc dvě stě dvacet až tisíc dvě stě čtyřicet vznikla na tomto místě úplně první svatyně. V té době zde nebyla žádná rozlehlá obec, jak ji známe dnes. První stavba měla povahu poustevny. Představte se tedy, že zde kdysi žili lidé, kteří hledali únik z hlučného světa, hledali samotu a ticho v náručí přírody, aby se mohli plně věnovat modlitbě. Právě tento poustevnický charakter zanechal v místě stopu, která přetrvává dodnes v podobě zvláštního klidu a oddálenosti od ruchu. Historie tohoto místa je úzce spjata s významnými duchovními centry. Všimněte si, jak pevně je kostel zakotven v terénu. Mezi lety tisíc dvě stě devadesát šest a tisíc tři sta jeden tento objekt patřil mužskému klášteru benediktinů na Ostrově u Davle. Tato vazba byla v roce tisíc tři sta deset oficiálně potvrzena papežem Klimentem pátým, který budovu uznal jako kapli tohoto kláštera. Je fascinující pomyslet si, jak silné vazby existovaly mezi vzdálenými regiony již v raném středověku. Později se však vlastnictví změnilo. V roce tisíc pět set osmdesát čtyři se kostel dostal do majetku města Kašperské Hory, což ukazuje na rostoucí význam okolních měst a jejich snahu spravovat duchovní centra v okolní krajině. Nyní věnujte pozornost samotné podobě stavby. Ačkoliv byl kostel v základech vybudován v románském stylu, což byl styl jednoduchý a robustní, později prošel barokní úpravou. Baroko přineslo do architektury více elegance a dynamiky, což můžete vnímat při pohledu na celkovou kompozici budovy. I když neznáme jména konkrétních architektů, kteří na stavbě pracovali, jejich dílo mluví samo za sebe. Prohlédněte si průčelí a vnímejte, jak se stavba harmonicky zapisuje do svahu hory. Pokud se podíváte blíže na spodní části a okolí, uvědomte si, že v roce tisíc osm set šedesát šest byla k budově přistavěna krypta a sakristie, což jsou prostory sloužící k uložení zesnulých a k přípravě kněze na bohoslužbu. Tyto detaily z devatenáctého století doplnily stavbu o praktické i duchovní funkce, které v ní vidíme dodnes. Když budete procházet kolem, vnímejte i přilehlý hřbitov a bývalou faru. Společně s kostelem tvoří tato trojice duchovní jádro obce Nicov. Je to místo, kde se setkává život a smrt, kde se líně prolíná čas. S tímto místem jsou spojeny i konkrétní osobnosti, které zde zanechaly svou stopu. Jedním z nich byl Josef Klostermann, známý také pod přezdívkou Rankl Sepp. Lidé, kteří znali historii tohoto kraje, si často vybavují jména těch, kteří zde žili a pracovali, a právě tito lidé pomáhali udržet památku svatého Martina v chodu i v těžkých dobách. Nyní vás chci zaujmout jednou zajímavostí, která možná na první pohled není vidět, ale je velmi významná. Zkuste si uvědomit, že díky své extrémní výšce byl tento kostel v dobách svého vzniku vnímán téměř jako most mezi zemí a nebem. Představa poustevníka, který v těchto mrazivých výškách, obklopený mlhami Královského kamene, hledal božské světlo, dodává tomuto místu hloubku, kterou běžné městské chrámy nemají. Je to místo, kde se člověk cítí malý před velikostí přírody, ale zároveň blíže k něčemu nadpozemskému. Pojďme si nyní nechat čas plynout pomalu. Podívejte se ještě jednou na celkovou siluetu kostela proti obloze. Vnímejte, jak se barokní prvky mísí s původní románskou energií a jak vše to dohromady tvoří neoddělitný celek s okolním kopcem. Tento kostel není jen budovou z kamene a malty, je to památník vytrvalosti, víry a hledání klidu v odříznutosti. Děkuji, že jste se mnou vydali na tuto krátkou cestu historií kostela svatého Martina. Nyní vás zvám, abyste v tichu prozkoumali okolní hřbitov, prošli se kolem bývalé fary a možná jste zkusili vyhledat ty nejvyšší body v okolí, odkud můžete pozorovat, jak moc dominantní je tato stavba v krajině. Nechte se vést zvuky přírody a atmosférou tohoto výjimečného místa. Přeji vám příjemný zbytek vašeho pobytu v Nicově a krásné zážitky při dalším objevování krás Jihočeského kraje. Na shledanou.
Tipy pro návštěvníky
Nejvhodnější dobou pro návštěvu je pozdní jaro nebo podzim, kdy jsou barvy šumavské přírody nejvýraznější a vzduch v nadmořské výšce 885 metrů je svěží. Cesta k kostelu vede přes kopcovitý terén, proto doporučujeme obuv vhodnou do horského prostředí.
Pro nejlepší fotografie doporučujeme přijít za ranního nebo pozdního odpoledního světla, kdy slunce jemně osvětluje fasádu stavby a okolní svahy. Nejkrásnější pohledy získáte z okolních mýtin, které nabízejí široký výhled na krajinu.
K kostelu doporučujeme vzít si s sebou vrstvené oblečení, protože v nadmořské výšce hory Královský kámen může být i v létě chladněji než v údolí. Praktická bude i vlastní svačina a dostatek vody pro cestu.
Rodiny s dětmi si mohou cestu k památce spojit s průzkumem okolní přírody. Pro děti bude zajímavým zážitkem pozorování výškových rozdílů a hledání stop historie v románských a barokních prvcích stavby.
V bezprostřední blízkosti se nachází svahy hory Královský kámen, které jsou ideální pro milovníky procházek v přírodě a vyhlídkářů.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Tento údaj nemáme ověřený, a proto ho radši neuvádíme. Ověřte si ho prosím u správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: Nicov, Jihočeský kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 23343/3-3711).
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
V okolí
Kostel leží ve svahu hory Královský kámen na Šumavě v nadmořské výšce 885 metrů.
Ubytování v okolí
Tematická trasa
Výletní trasa:
1. Královský kámen (hora) – Výstup na vrchol, který nabízí krásný výhled na okolní krajinu. 2. Kostel svatého Martina (kostel) – Hlavní cíl cesty v nadmořské výšce 885 metrů, který zaujme svou polohou ve svahu hory.
Sezónní doporučení
Na jaře se okolí chrámu probouzí do živých barev a mladá zeleň doprovází první teplé paprsky slunce. Atmosféra je svěží a čistá, což z SLC hraje hlavní roli při pozorování architektury. Doporučujeme obuv vhodnou do vlhké země a návštěvu v dopoledních hodinách, kdy je světlo nejměkčí.
V letních měsících dominuje krajině sytá zeleň a jasné, ostré světlo, které zvýrazňuje detaily stavby. Vzduch bývá horký a klidný, což vytváří pocit letní stagnace. Je vhodné zvolit lehké, prodyšné oděvy a vyrazit buď brzy ráno, nebo za soumraku, aby se předešlo největšímما vedrům.
Podzim přinese do krajiny zlatavé tóny a mlhy, které dodávají místu tajemný a melancholický nádech. Příroda kolem kostela se barví do červena a žluta, což tvoří krásný kontrast s kamenem. Praktické je vzít si s sebou nepromokavý plášť a plánovat cestu do odpoledních hodin, kdy slunce barví stěny do teplých odstínů.
Zimą bývá okolí památky tiché a často pokryté bílým srážkem, což vytváří minimalistickou a pokojnou scénu. Studený vzduch a krátké dny s nízkým sluncem mění vnímání prostoru. Nezbytné je teplé oblečení, pevná podrážka proti klouzání a návštěva v čase kolem poledne, aby bylo dostatek denního světla.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: This image is a work by Mercy. When reusing, please credit me as: Mercy from Wikimedia Commons. I would appreciate being / CC BY-SA 3.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře