Kostel svatého Mikuláše stojí na severní straně náměstí Jiřího z Poděbrad v Novém Kníně a slouží jako filiální chrám farnosti ve Starém Kníně. Pod jeho nynějším barokním šatem se skrývá fascinující stavební historie sahající až do dvanáctého století.

Původní kostel byl postaven v románském stylu, nejpravděpodobněji v třetí čtvrtině 12. století. Z této doby se dosud zachovávají cenné prvky: značná část severní i jižní stěny lodi s pečlivě vyzděným kvádříkovým zdivem, zazděná a nyní odkrytá okna a zbytky románského portálku v jižní zdi. Na začátku 16. století přišla zásadní přestavba – vznikl gotický presbytář, který nahradil starší apsidu. Roku 1524 kostel postihl požár a musel být obnoven. Mnohem ničivější byla zkáza třicetileté války, z níž se chrám vzpamatovával již v raně barokním duchu.

Ve druhé polovině osmnáctého století (přesně datováno rokem 1774 nad západním vchodem) došlo k dalšímu rozšíření – západní část lodi s kruchtou byla završena věží s barokní baní. O šedesát čtyři let později, v roce 1868, věž poškodila vichřice, a tak se báň snesla a nahradila ji stanová střecha s lucernou.

Dnešní podoba vznikala zejména během velkého restaurování v září 1937. Při generální opravě byly objeveny pozůstatky staršího románského a gotického zdiva, která se částečně nechala odkrytá jako svědectví dlouhé minulosti. Věž byla zcela nově vybudována od hlavní říms výše, včetně horní části, která dosud byla z hrázděného zdiva. Rozhodlo se ji završit baní s lucernou, která volně napodobuje barokní stav. V částečně odkrytém románském portálu byla umístěna pamětní deska věnovaná dějinám kostela a T. G. Masarykovi, jenž zemřel právě v čase této opravy. Druhá světová válka se dotkla chrámu ztrátou zvonů – jeden se po válce vrátil – a zazděním Masarykkovy desky, která však byla po válce znovu odkryta.

Architektonicky má kostel jednolodní plán s trojboce uzavřeným presbytářem. Presbytář a východní dvě třetiny lodi klenují valená klenba s výsečemi, nejzápadnější část nad kruchtou má křížovou klenbu. Podobně je zařízena i sakristie, nad níž se nachází plochostropá oratoň, kterou dříve využívala vrchnost z nedalekých Sudovic.

Vybavení je převážně barokní. Hlavní oltář zdobí obraz svatého Mikuláše, patrona kostela, pod nímž je umístěna kopie Klatovské Madony. Kostelu se dochovala zajímavá paměť – původní hodinový stroj věžních hodin z doby před 1937 je nyní uložen v muzeu.