Kostel svatého Šebestiána (Třemešná) Kostel

Kostel svatého Šebestiána v obci Třemešná v okrese Bruntál je farní kostel z let 1730–1733, zapsaný jako kulturní památka České republiky. Tato monumentální barokní stavba stojí uprostřed obce na hřbitově obehnaném zděnou zdí s kaplemi křížové cesty a tvoří vizuální dominantu širokého okolí.

První písemná zmínka o kostele pochází z roku 1256. Údajně jej mezi lety 1245 až 1256 založil Helembert de Turri. V roce 1431 byla Třemešná včetně kostela a fary zpustošena během husitského tažení na Opavsko a do Slezska. V 60. letech 15. století je zmiňován obnovený dřevěný kostel zasvěcený svatému Floriánovi a svatému Šebestiánu. V roce 1580 byla k němu přistavěna zděná hranolová věž před západní zdí. Mezi lety 1580 a 1631 budova ztratila statut farního kostela a stala se filiálkou fary v sousední Liptáni, později v Vysoké. Samostatnost znovu získala v roce 1784.

Středověký nekonsekrovaný kostel byl prostorově malý a v polovině 17. století trpěl zanedbanou údržbou a statickými poruchami. Po roce 1681 jej opravoval farář Johann Ignatz Spiller, avšak stavba i nadále vyžadovala časté opravy. K radikálnímu řešení přistoupil v roce 1725 farář Franz Joseph Schwäbischer. Požádal biskupskou konzistoř o souhlas s novostavbou, na kterou zesnulý osadník Johann Merfort odkázal tisíc zlatých. Stávající objekt přitom popsal jako temný svatostánek hrozící zřícením s propadlým prkenným stropem a děravou střechou.

V letech 1730 až 1733 byla na místě původního dřevěného chrámu postavena nová zděná budova podle projektu Felixe Antona Hammerschmieda. Do západního průčelí byla integrována starší renesanční věž, která byla kvůli špatnému stavu v roce 1900 zbourána a v roce 1902 nahrazena novou. V době vzniku kostela se v českých zemích a střední Evropě rozvíjelo vrcholné baroko, habsburské monarchii vládl císař Karel VI. a region Slezska a severní Moravy procházel intenzivní rekatolizací. Benedikci nového kostela vykonal 25. ledna 1733 osoblažský děkan Joseph Pfaffenzeller.

Jedná se o jednolodní podélnou barokní stavbu, k jejíž západnímu průčelí je přistavěna hranolová věž. Areál obklopuje zděná ohradní zeď z 19. století s kaplemi křížové cesty. V letech 2015 až 2016 proběhla oprava střechy a krovu, kterou za cca 150 500 Kč provedla firma H&B delta ze Vsetína.

Pro kostel bylo zhotoveno několik zvonů s reliéfy svatých. Největší zvon z roku 1780 (průměr 110 cm, váha 674 kg) nesl nápis vídeňského dvorního zvonaře Ignáce Hilzera z Vídeňského Nového Města, ornamenty z lučních květin, reliéf Panny Marie a Jana Křtitele a jména tehdejších zástupců obce z roku 1870. Další zvon nesl reliéf svatého Pavla a svatého Jana. Nejmenší zvon z dílny olomouckého zvonaře Valeria Oblettera (průměr 61 cm, váha 163 kg) nesl reliéf svatého Šebestiána a nápis z roku 1780. Tyto zvony byly rekvírovány během první světové války; zvon v sanktusníku vážil 89 liber. Do Třemešné byl také přenesen zvon z roku 1773 od téhož olomouckého zvonaře, který původně pocházel z kostela Pozdvižení svatého Kříže v Moravském Berouně.

Objekt vlastní Římskokatolická farnost Třemešná spadající pod Děkanát Krnov. Správu a duchovní život farnosti v minulosti zajišťovaly osobnosti jako faráři Johann Ignatz Spiller či Franz Joseph Schwäbischer.

Mezi klíčové události patří založení kostela ve 13. století, jeho zničení v roce 1431, barokní přestavba v letech 1730–1733 a výměna věže v roce 1902. Historický význam památky podtrhuje velkorysy odkaz Johanna Merforta a propojení s regionálními osobnostmi a zvonařským uměním.

Kostel svatého Šebestiána dnes slouží jako farní chrám v obci Třemešná, která je zasazena do podhorské krajiny Osoblažska. Stavba představuje cenný příklad barokní sakrální architektury spojený s historií regionu. Návštěva tohoto místa v okrese Bruntál nabízí pohled na historický objekt s dochovanou ohradní zdí a kaplemi křížové cesty, který tvoří výraznou dominantu širšího okolí.