Kostel svatého Štěpána (Mýto) Kostel

Kostel svatého Štěpána stojí uprostřed hřbitova přibližně půl kilometru od centra Mýta. Jde o římskokatolickou orientovanou stavbu, která je filiálním kostelem farnosti Rokycany a je chráněna jako kulturní památka České republiky. Svou polohou a postavením se stal důležitou součástí místní duchovní tradice.

Přesná doba vzniku kostela není známa, ale víme, že byl vystavěn v gotickém stylu. První písemná zmínka o Mýtě pochází z roku 1296, kdy kostel již existoval. To znamená, že jeho kořeny sahají hluboké do středověku. V průběhu věků se kostel několikrát přestavoval, což je běžné u staveb tohoto věku. Nejviditelnější změnu představuje věž z 18. století, která nese rysy baroka.

Výraznou součástí kostela jsou jeho zvony. Nejcennější z nich pochází od mistra Tomáše Jaroše z Brna a pochází z roku 1556. Jde tedy o zvon renesanční, který se dochoval do dnešních dní a byl nedávno restaurován. Druhý zvon má svou příběh: pocházel od zvonaře Zachariáše Dietricha z Prahy a kostelu jej věnoval místní farář Jan Ignác Libertin krátce před svou smrtí v roce 1756. Oba zvony tak představují cenný odkaz různých historických období, od renesance až po pozdní baroko.

Pod kostelem se rozprostírá rozsáhlá krypta, která v průběhu věků sloužila různým účelům a podtrhuje hloubku historie tohoto místa. Ještě větší pokladem se však ukázaly být fresky s motivem křížové cesty, které pochází z 16. století. Jejich objev se stal významnou chvílí v dějinách kostela – byly nalezeny v roce 1945 při rekonstrukci budovy. Bohužel při pozdějších stavebních pracích, konkrétně při probourání okna, bylo zničeno šest z těchto cenných fresek. Přesto ty zbylé zůstávají svědectvím uměleckých kvalit a zbožnosti středověkých věřících.

Dnešní podoba kostela představuje vrstvu různých stylů a epoch – od středověkého gotického základu přes renesanční umělecké prvky až po barokní architekturní prvky. Jde tedy o zajímavý příklad vývoje české stavby v průběhu více než sedmi století. Návštěvníci mohou v kostele pocítit autenticitu místa spojitosti s minulostí a obdivovat jak architektonické řešení, tak cenné umělecké předměty, které se v něm dochováním.