Kostel svatého Václava v Lomnici nad Lužnicí v okrese Jindřichův Hradec je gotickou kaplí s hlubokými historickými kořeny. Původně se jednalo o kapli Božího Těla a sv. Petra a Pavla, kterou v roce 1359 založil Vilém mladší z Landštejna, probošt a nejvyšší kancléř českého království. Podle vlastní fundační listiny si nechal Vilém tuto stavbu v hradním areálu vybudovat pro spásu své duše a bohatě ji obdaroval.

Místo samo je však starší. Ves Lomnice nad Lužnicí založili Vítkovci v první polovině 13. století, ve stejné době vznikl i místní hrad nazvaný "blatný" – pojmenovaný podle své polohy uprostřed mokřadů. Písemně se hrad poprvé zmiňuje v roce 1265. Po více než sto let se jeho vlastnictví předávalo mezi členy rodu Vítkovců, dokud jej v roce 1356 nezískал Vilém z Landštejna.

Kaple v hradním areálu sloužila k bohoslužbám následující desetiletí. Od roku 1381 vlastnil Lomnici sám král Václav IV. Mezi lety 1368 a 1413 se zde vystřídalo šest kaplanů. Ačkoliv zasáhly Lomnici ve 14. století dva požáry, kapličku se jich zřejmě nedotkly, zatímco farní kostel na severozápadní straně města padl jejich oběť.

Zásadní zlom přišel v 15. století. V roce 1420 předala královská posádka hrad Janu Žižkovi. Vojevůdce jej osadil posádkou Jana Roháče z Dubé – hrad se stal táborským střediskem díky své poloze uprostřed bažin, která jej činila nedobytným. Během prvního obléhání byl hradní kostelík zpustošen. Při druhém obléhání v roce 1435, které trvalo půl roku, předal táborský hejtman a kněz Bedřich hrad Oldřichovi z Rožmberka. Ten rozhodl pevnost zbořit – hrad byl srovnán se zemí a příkopy zasypány. Na místě hrádku vzniklo později tržiště. Kaplička zůstala osamělá, postupně obklopena novými městskými domky. Tradují se pověsti, že z kostela vedou tajné chodby do okolních domů.

Zánikem hradu a husitským zesvětštěním ztratila kaple původní poslání. Přešla do vlastnictví městské obce a fungovala jako soukromá kaple. Znovu začala sloužit bohoslužbám nejspíše až v únoru roku 1494, kdy v ní Lomnice zřídila kaplanské místo.

Novověk přinesl další zkoušky. Václav Březan zaznamenал dva velké požáry: 24. června 1544 ("město Lomnice vyhořelo") a 23. února 1560 (shořelo padesát domů a farní kostel). Přestože město hořelo mnohokrát, ke kostelíku svatého Václava plameny zřejmě nikdy nedošly. Během třicetileté války utrpěla nejen Lomnice, ale i kostelík sám. V roce 1618 prošla krajem jak Buquyova armáda, tak stavovská armáda s menšími bitkami a drancováním. Následovaly opravy, během nichž byla kaple přesvěcena na kostel svatého Václava. Kvůli nedostatku finančních prostředků si dlouhodobě zachovávala gotický charakter. V roce 1628 zůstalo v městě nepoškozeno jen osm domů, v roce 1679 bylo šedesát domů pusté.

Péči o stavbu však město nezanechalo. V roce 1665 podepsala městská rada smlouvu s budějovickým řezbářem Janem Martinem Schwarzmaierem na výrobu předního oltáře. V roce 1670 byla opravena zvonice, v roce 1681 střecha kostelíka.

Kostel svatého Václava tak zůstává svědectvím české středověké i novověké historie – gotickou kaplí uprostřed tržiště, která přežila všechny své zkoušky.