Na východním okraji návsi uprostřed Velké Černoci v okrese Louny stojí římskokatolický farní kostel zasvěcený svatému Václavovi. Byl postaven v pozdně barokním slohu v letech 1783–1787 a od roku 1964 požívá ochrany jako kulturní památka. Přes relativně skromný vnější vzhled ukrývá interiér s vybavením, které částečně sahá hluboko před dobu vzniku stavby samotné.

Kostel je jednolodní, s obdélným půdorysem orientovaným k východu. Východní část uzavírá čtverhranný presbytář, na nějž v ose navazuje sakristie. Na protějším, západním průčelí vystupuje čtverhranná věž, jímž se do kostela vstupuje obdélným portálem s trojúhelníkovým frontonem. Nároží celé stavby jsou zaoblená. Fasády jsou prosté – bez plastické výzdoby, členěné pouze velkými kasulová a obdélnými okny s kasulovým zakončením. Výzdobu lizénami nese výjimečně jen první patro věže; ta je završena cibulovou střechou s lucernou.

Interiér je bohatší. Loď má zrcadlovou klenbu, zkosené rohy a stěny členěné pilastry. Od presbytáře ji odděluje polokruhový vítězný oblouk. V západní části stojí kruchta podklenutá plackovou klenbou; stejný typ klenby byl použit i v presbytáři. Celkové řešení odpovídá střídmému pozdnímu baroku venkovské farní architektury.

Nejvýznamnějším kusem vybavení je baldachýnový barokní oltář pocházející přibližně z roku 1735. Do kostela byl přestěhován ze staroměstského kostela svatého Mikuláše. Zdobí ho vyřezávaná drapérie nesená anděly; uprostřed je nika se sochou svatého Václava, bočními brankami procházejí sochy svatého Petra a svatého Pavla a na vrcholu trůní socha Boha Otce. Ze stejného kostela pochází také barokní kazatelna se zprohýbaným korpusem, na níž jsou vyobrazeny postavy svatého Marka a svatého Lukáše a relief Kázání svatého Jana Křtitele.

Druhý oltář je zasvěcen Panně Marii a pochází ze druhé čtvrtiny osmnáctého století. Sošku Panny Marie v zasklené skříňce doprovázejí sochy svaté Anny a svatého Jáchyma na volutových konzolách. Klasicistní varhany byly pořízeny roku 1802. Rokokové lavice z poloviny osmnáctého století pocházejí ze zrušeného karmelitánského kláštera v Blšanech – připomínají tak další zaniklou vrstvu regionálního církevního života.

Před rokem 2015 proběhla rekonstrukce střechy, věžních hodin a provizorní zajištění oken. O kostel dnes pečuje spolek Historic Velká Černoc, který se soustředí zejména na údržbu varhan a připravuje celkovou obnovu hlavního oltáře. Pro návštěvníka, který zavítá do Velké Černoci, kostel nabízí nejen ukázku venkovské pozdně barokní architektury, ale i příležitost sledovat, jak se v jediném prostoru setkávají předměty z různých staveb a desetiletí – svědci pohyblivých dějin severočeského církevního prostředí.