Kostel svatého Vavřince (Děčín XXXIII-Nebočady) Kostel

Kostel svatého Vavřince v obci Nebočady v okrese Děčín je barokní sakrální stavba se dvěma vysokými věžemi v průčelí. Představuje významnou krajinotvornou dominantu na břehu Labe. Budova je chráněna jako kulturní památka a je historicky zajímavá svým bohatým varhanstvím i osudem ovlivněným vojenskými událostmi.

O nejstarších dějinách chrámu svědčí zprávy z roku 1362, kdy byl poprvé zmíněn v historických pramenech. V roce 1712 došlo k rozsáhlému požáru, který zničil téměř celou vesnici včetně tehdejšího kostela. Současnou barokní stavbu nechala vybudovat hraběnka Adelhaida Thunová. Za stavitele je považován A. Achciger.

Kostel je vyveden v barokním stylu. Jeho charakteristickým prvkem jsou dvě vysoké věže ve vstupním průčelí. V historických pramenech se objevuje hypotéza, že stavitelem mohl být Jan Blažej Santini-Aichel. Tato účast je však nepravděpodobná, protože stavba působí stroze a postrádá dynamické barokní prvky. V interiéru se nacházel oltářní obraz připisovaný mistru Petru Brandlovi.

Důležitou součástí chrámu bylo historické varhanství. První varhany zde v roce 1719 postavil Tobias Franz Fleck ml. z České Kamenice. V roce 1892 nainstaloval Heinrich Schiffner z Cvikova nový dvoumanuálový nástroj s mechanickou kuželkovou trakturou za cenu 1767 zlatých. Na jeho stavbě se podílel i budoucí varhanář Augustin Paštika. Tento instrument byl v roce 1988 varhanářem Jiřím Jónem přemístěn do kostela svatého Vavřince v areálu rumburské Lorety, kde slouží dodnes.

Osud budovy komplikoval v 20. století technický stav i nehody. V 70. letech, po opravě střechy kaplanem Františkem Jiráskem, došlo k havárii. V důsledku rázové vlny z nízkého přeletu vojenské stíhačky se zřítil vnitřní chrámový strop, který byl dříve narušen srážkovou vodou. V 90. letech byla loď kostela staticky zajištěna. K nepravidelným bohoslužbám sloužil nepoškozený presbytář, oddělený od lodi dřevěnou zástěnou.

Až do 19. století patřil kostel děčínskému thunovskému panství. Nyní je stavba v chřadnoucím stavu, má sešlou fasádu a rozbitá okna. Bohoslužby se zde nekonají pravidelně. Správu objektu převzal v roce 2017 zapsaný spolek „Pro kostely“. V blízkém okolí stojí barokní sousoží Navštívení Panny Marie z roku 1757, které bylo k chrámu přemístěno ve druhé polovině 20. století.

Kostel svatého Vavřince zůstává důležitým svědkem historie regionu u Labe. Je třeba sledovat jeho stav a podporovat snahy o budoucí obnovu.