Kostel svatého Vavřince stojí na náměstí v Jezvém, malé obci ležící asi 6 kilometrů západně od České Lípy v Libereckém kraji. Je to železitá stavba – každá její část vypráví příběh staletí, které zde uplynuly.

Jezvé jako osada je známo již od roku 1197, kdy patřila blahoslavenému Hroznatovi, opatovi tepelského kláštera. V průběhu středověku zde stál starší kostel, jehož existenci dokazuje písemný doklad z roku 1352. Ten starý chrám však neobstál zkoušce času. V červenci 1746 byl zbourán a vzápětí začala stavba nového kostela. Stavebníkem a patronem se stala osobnost tehdejší nižší šlechty – Jan Adolf hrabě z Kounic, majitel novozámeckého panství. Náklady stavby překročily více než 11 600 zlatých, což byla v té době značná suma. Na stavbu se podíleli i místní panští úředníci a měšťané. Nový chrám, dílo italského architekta Anselma Luragi, vyrůstal postupně v letech 1746 až 1756 jako barokní stavba.

Osud kostela však nebyl hladký. V roce 1798 postihla obec veliká požárová pohroma – velká část obce se změnila v popel a oheň nezanechal ani chrám. Následující rok se přistoupilo k opravě. Nejdříve bylo třeba opravit strop, věž s makovicí a křížem. O rok později, v roce 1800, dostala fasáda kostela novou podobu a bylo také opraveno požárem poničené schodiště. V roce 1937 přišla na řadu velká oprava věže a menší zásahy na střeše a zdích.

Doba po druhé světové válce byla pro kostel těžká. Po roce 1946 došlo k odsunu německého obyvatelstva a kostel postupně pustl. Záchranu mu přinesla iniciativa administrátora farnosti Horní Police, Mons. Josefa Stejskala, který se v druhé polovině padesátých let 20. století ujal péče o jezveckou farnost. Kostel byl obnoven k bohoslužebným účelům. Později však proběhlo období, kdy se zde mše sloužit přestaly, a chrám se stav ztěžoval – byl dokonce vykraden. Od přibližně roku 1999 se v kostele bohoslužby opět konarou pravidelně.

Architektonicky jde o jednolodní stavbu orientovanou přibližně k severu. Presbytář má zajímavý elipsovitý průběh a po obou jeho stranách se nacházejí sakristie. Na průčelí kostela se vykypí rodový znak stavitelů – erb Kouniců, kterým byli páni na Zahrádkách a Jezvém, vytesaný z načervenalého mramoru.

V interiéru si návštěvník všimne jednotného vybavení pocházejícího ze třetí čtvrtiny 18. století. Zajímavostí je dvoupatrová kruchta se varhanami. Barokní hlavní oltář je portálové stavby se dvěma brankami, nad nimiž se vypínají životně velké sochy svatého Petra a Pavla. V kostele se vykypní i starý náhrobek jednoho ze Salhausenů pocházející z roku 1596. Kazatelna je přístupná po schodišti zabudovaném v západní stěně sakristie.

Dnes je farnost spravovaná duchovním správcem z Horní Police. Poutní slavnost se koná v sobotu nejblíže 10. srpna, kdy si Církev připomíná svátek svatého Vavřince. Kostel je otevřen věřícím i těm, které zajímá bohatství barokní architektury a věrouky českého venkova. >>