Uprostřed Veliké Vsi stojí kostel, jehož silueta dává obci charakter. Filiální kostel svatého Vavřince patří mezi gotické jednolodní stavby středních Čech a spolu s přiléhající renesanční zvonicí a zbytky hřbitovní zdi tvoří chráněný památkový celek.

První zmínky o obci i o kostele pocházejí ze třetí čtvrtiny 13. století. Starší literatura uvádí, že stavbu nechal pořídit děkan Pražské kapituly Vít již v roce 1261 na vlastní náklady. Podle historika Dobroslava Líbala však kostel vznikl až kolem roku 1340 a sakristie byla přistavěna teprve na konci 14. století. Původně farní kostel získal faru v roce 1356, ta ale zanikla v průběhu husitských válek. Poté spadal pod faru v Obříství, od roku 1793 je přifařen k Odoleně Vodě, pod jejíž správu náleží dodnes. V průběhu staletí prošla stavba renesančními i barokními úpravami. V roce 1881 proběhla puristická rekonstrukce, která výrazně ovlivnila dnešní vnější podobu kostela.

Exteriér kostela sjednocuje podokenní římsa táhnoucí se kolem hlavní lodi i presbyteria a procházející i přes opěrné pilíře různých velikostí. Zdivo je bíle omítnuto, přičemž prvky z opracovaného lomového kamene – čela opěrných pilířů, okna a portály – zůstávají přiznané. Mezi opěráky jsou osazena štíhlá lomená okna s kružbami, jejichž horní část tvoří kruh s trojlalokem či čtyřlalokem, dolní pak dva hrotité dvojnosy. V obou zdích lodi jsou zazděna půlkruhová románská okna. Západní průčelí tvoří hranolová věž na čtvercovém půdorysu a osmiboká věžička s točitým schodištěm. Věž je jinak nezdobená, pouze v západním průčelí ji oživuje portál s kružbou. Střešní krytina kostela i věže je břidlicová a není původní.

Dispozičně se kostel skládá z předsíně, lodi, západní věže, kněžiště a sakristie. Presbytář je tradičně orientován na východ a ze severní strany k němu přiléhá sakristie na čtvercovém půdorysu. Kněžiště je zaklenuté křížovou žebrovou klenbou v obdélném poli a klenbou paprsčitou v pětibokém závěru. Klínová vyžlabená žebra vychází z oblých přípor, na svornících jsou namalované hvězdice. Válcové přípory stojí na profilované římsě obíhající celé kněžiště i vítězný oblouk.

Renesanční zvonice byla postavena v roce 1582, jak dokládá letopočet vytesaný nad římsou. Spodní část je zdobena rustikou, horní je hladce omítnutá a zastřešená sedlovou střechou. Přízemí zvonice slouží zároveň jako vstupní brána ke kostelu i na přilehlý hřbitov, z nějž se dochovalo několik hrobů a část ohradní zdi.

Návštěvník, který se vydá do Veliké Vsi, najde v tomto kostele ukázku gotické vesnické architektury s vrstvami pozdějších slohových zásahů. Přestože puristická rekonstrukce z roku 1881 vnější podobu výrazně přetvořila, gotické tvarosloví klenby, oken i portálů zůstává čitelné. Renesanční zvonice s datací 1582 pak dokresluje vývoj areálu přes více staletí.