Kostel Všech svatých v Jaroměřicích je filiální chrám, zvaný také Dolní kostel, nejstarší stavební památkou v obci. Předpokládá se, že vznikl již ve 12. století jako jednolodní gotická stavba vybavená věží. Původně byl administrativa připojen ke staršímu kostelu v Biskupicích, později však nabyl statut kostela farního s vlastní duchovní správou.

Historie chrámu je těsně spletena s turbulentní minulostí celého regionu. Po husitských válkách v 15. století duchovní správa v Jaroměřicích zanikla. V 16. století a až do bitvy na Bílé hoře roku 1620 zde působili českobratrští duchovní. Během vlády majitele jaroměřického panství Jana Bartodějského z Bartoději, který vlastnil panství v letech 1609 až 1611, byl kostel s největší pravděpodobností přestavěn. Důkazem jsou zvony z roku 1611 s nápisy „pro slávu a ke cti Všem svatým" a latinský nápis „O rex gloriae veni cum pace". Přestavba znamenala zásadní změnu vzhledu – byla zřejmě snesena klenba kněžiště, odsekány opěrné pilíře apsidy, zbourána gotická lomená okna a do boků lodi zabudovány dvě boční kaple. Od roku 1714 se kostel stal filiálním chrámem nově postaveného kostela na Kalvárii. V roce 1809 byla zřízena samostatná farnost Jaroměřice.

Středem vnitřního vybavení kostela je náhrobní kámen z roku 1562 zobrazující rytíře Jana z Linhartic, který sídlil na jaroměřické tvrzi. Náhrobník se nachází po pravé straně kněžiště a nese reliéf postavy s erbem a podrobný nápis uvedený jak smrt v pátek před svátkem Pavlovým. Kolem nohy se vine had – připomínka snad znamenající smrt otrávením či uštknutím. Ze čtyř zvonů bratří Cyrila a Metoděje, Matky Boží a svatého Václava z roku 1928 se zachovaly jen záznamy; zvony byly na jaře 1942 zrekvírovány na válečné účely.

Kostel prošel náročným životem. Roku 1893 ho zasáhl blesk a vážně poškodil; opravy se ujal konkurenční spolek. Roku 1911 byla ze statických důvodů zbořena a nově vystavěna vstupní chodba. Rozsáhlá rekonstrukce v letech 1986 až 1987 byla provedena značně necitlivě. Při poslední opravě v roce 1999 byly ve věžní báni nalezeny dokumenty vložené zde při dřívějších opravách v roce 1767 a 1904 – mince a listiny s vzkazy budoucím generacím.

Kolem kostela se kdysi rozprostíral obecní hřbitov. Zatravněné místo dnes zdobí socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1882 a socha svatého Floriána, spolu s křížem z roku 1819. Od 18. století začíná z malé kaple zvané Pilátův dům křížová cesta vedoucí na Kalvarské poutní místo, které se stalo pro věřící důležitým místem modlitby.