Kostel Všech svatých ve Volyni je chráněným farním kostelem v okresě Strakonice. Stojí na významném místě – v Zámecké ulici vedle volyňské tvrze – a představuje dlouhý vývoj stavební práce rozprostírající se přes více než pět set let.

Nejstarší fáze kostela sahá do počátku čtrnáctého století, kdy byl původně zasvěcen svatému Václavovi. Zajímavé je, že nejstarší stavební vrstva byla převážně dřevěná; z ní se zachoval pouze jižní hrotitý portál v předsíňce, který dnes slouží jako tichá připomínka raného způsobu stavby. Roku 1327 započala rozsáhlejší stavba kamenné budovy, která se stala základem kostela, jaký známe dnes.

Stavba postupovala typickou pomalostí středověku. Hlavní loď byla zaklenuta až v letech 1460–1470, a v tomto období také vznikla jižní loď, kterou stavitelé dokončili roku 1509. Kostel získal nové prvky i v následujících stoletích – roku 1388 byla přistavěna kaple Panny Marie, v sedmnáctém století přibyla sakristie (konkrétně roku 1668). Nápadně mladou přídavnou stavbou je věž, kterou přistavěli až roku 1817.

Stavební podoba kostela odráží tuto složitou historii. Z původně jednolodní stavby s pravoúhlým presbytářem se postupně vytvořilo síňové dvoulodí po rozšíření ve druhé polovině patnáctého století. Západní průčelí získalo v devatenáctém století hranolovou věž. Interiér je zajímavě utváren: loď je zaklenuta síťovou klenbou, zatímco presbytář a kaple mají křížové klenby na masívních hranolových žebrech. V západní části se nachází kruchta podklenutá třemi poli plackové klenby.

Vybavení kostela vypovídá o několika stavebních vrstvách. Větší část nábytku a výzdoby pochází ze druhé poloviny devatenáctého století a nese rysy novogotiky a novobaroka. Z první poloviny sedmnáctého století pochází obraz Všech svatých na hlavním oltáři. Domažlický malíř P. Wimmer přispěl v devatenáctém století obrazy Svaté rodiny a svatého Jana Nepomuckého. Mezi vzácné detaily patří pozdně gotická křtitelnice s kružbovými motivy a cínovým víkem z roku 1653. V kostelních zdích jsou vsazeny epitafy a náhrobníky – například epitaf Pavla Dleska z roku 1581 ve vnější jižní zdi a nápisový náhrobník Duchka Čtyřkolského z Volenic z roku 1560 v presbytáři.

Zvláštní pozornost si zaslouží místní varhany. Jejich původními autory byli Cyprián Mauer a Petr Elgit a pocházejí ze sedmnáctého století. Přestavěny byly v roce 1892 Emanuelem Štěpánem Petrem, což svědčí o trvalém zájmu místní komunity o údržbu této důležité součásti liturgie.

Kostel Všech svatých dnes stojí jako svědek staletí české historie se svým interiérem bohatým na detaily od čtrnáctého do devatenáctého století. Je to místo, kde se architektura setkává s osobními příběhy – v podobě náhrobků a epitafů – a kde se duchovní práce naplňuje skrze umělecká díla a hudbu varhan.