Kozel je klasicistní zámek v Plzeňském kraji, vzdálený zhruba patnáct kilometrů jihovýchodně od Plzně. Leží poblíž obce Šťáhlavy a patří státu – správu zajišťuje Národní památkový ústav a je otevřený pro veřejnost. Od roku 1963 je chráněn jako kulturní památka, od roku 2002 pak jako národní kulturní památka České republiky.

Zámek postavil na svém panství hrabě Jan Vojtěch Černín z Chudenic, vysoko postavený státní úředník, který sloužil jako nejvyšší lovčí království českého na dvoře císaře Josefa II. Stavba probíhala v letech 1784 až 1789 pod vedením architekta Václava Haberditze a vznikla tu klasicistní přízemní obdélníková budova s vnitřním nádvořím. V devadesátých letech osmnáctého století byl areál rozšířen o čtyři další objekty – jízdárnu, kapli, lokajnu a konírnu. Jejich realizaci vedl architekt Ignác Palliardy, zatímco sochařskou výzdobu (včetně oltáře v kapli a plastiky jelena na terase) vytvořil Ignác Platzer mladší.

Hrabě Černín zemřel roku 1816, byl dvakrát ženat, leč bez mužského dědice. Své panství odkázal prasynovci Kristiánu Vincenci Valdštejnovi, jehož rod zde hospodařil až do roku 1945. Po zestátnění sloužil Kozel jako svozový zámek pro vybavení jiných regionálních zámků.

Architektonicky jde o čtyřkřídlý klasicistní objekt s mansardovou nástavbou na hlavním křídlě. Fasády jsou členěny plochými pilastry a obdélníkovými okny. Před severovýchodní stranu stojí Palliardiho stavby – dva páry jednopatrových budov. Uprostřed nádvoří se nachází malý bazén, kolem nějž vede kamenný ochoz se vchody do jednotlivých místností. Místnosti pro hosty byly rozděleny tak, aby šlechta a její služebnictvo měly oddělený prostor.

Interiér zámku je vybaven převážně rokokovým a klasicistním nábytkem z konce osmnáctého století. Místnosti vytápěly klasicistní keramické kamny zdobené rostlinnými motivy – služebnictvo v nich topilo z nádvoří, aby šlechtu nerušilo. V jednom z křídel bylo za Valdštejnů zřízeno malé divadlo. Výmalby pocházejí z tvorby Antonína Tuvory. Součástí sbírek je rozsáhlá knihovna hraběte Černína, kterou po roce 1945 doplnila knihovna rodu Stadionů s tisky z let 1517 až 1840.

Jízdárna po rekonstrukci slouží jako výstavní prostor s uměleckými sochami zapůjčenými z Národní galerie – pracemi Josefa Václava Myslbeka a dalších autorů. Zámek obklopuje čtyřicetihekatarový park, jehož podobu formoval především František Xaver France v devatenáctém století. Park zdobí rozmanité rostliny a stromy, mezi nimiž vyniká asi stoorpadesátiletý liliovník tulipánokvětý.