Kramářova vila Vila

Kramářova vila, nacházející se na nejvýchodnějším cípu Hradčan v Praze 1, je novobarokní budova s prvky secese postavená pro známého politika Karla Kramáře. Vznikla mezi lety 1912 a 1915 a od roku 1998 slouží jako oficiální rezidence českých premiérů. Její historický a architektonický význam spočívá v bohatém dědictví, které zahrnuje politické události i uměleckou tvorbu.

Vila byla postavena na místě bývalých pražských Mariánských hradbách, konkrétně tam, kde stávala bašta sv. Máří Magdaleny. Karel Kramář, tehdy vlivný politik a pozdější první předseda vlády Československé republiky, zakoupil pozemek v roce 1911 od pražského magistrátu. Při koupi se zavázal postavit pouze jednopatrovou budovu s průčelím obráceným k Vltavě, která by neblokovala panoramatický pohled na Pražský hrad.

Projekt vily zpracoval vídeňský architekt Friedrich Ohmann mezi lety 1910 a 1913. Navrhl rozsáhlou historizující budovu s mansardovou střechou, rizality vystupujícími ze jižních a západních fasád, byzantinizujícím salónem a jídelnou. Vila měla rozlohu 700 m² a obsahovala celkem 56 místností, které sloužily především reprezentačním účelům. Ohmann přizval k výzdobě interiérů pedagogy z Uměleckoprůmyslové školy v Praze, jako byli Jan Beneš a Karel Štípl.

Stavba byla zadána roku 1912 firmou Josef Čámský a trvala tři roky. Bylo na ni navezeno 433 400 cihel, 16 600 dlaždic a další materiál. Stavební práce řídil stavební rada Jan Rosenberg, přes léto zde pracovalo 50 až 70 lidí a v pracích se pokračovalo i přes zimu. Účet za stavební práce (bez vnitřního vybavení) se zdvojnásobil na 800 tisíc rakouských korun, celková nákladnost stavby činila více než milion korun.

Vedle reprezentačních místností byly ve vile i dvě soukromé ložnice, pracovny a technické vybavení typické pro luxusní domy té doby, jako například domácí výtah nebo odsavač prachu. Pracovna Karla Kramáře měla 7,5 metrů vysoký strop a krb ze zeleného mramoru.

Dne 13. května 1915 se Kramářovi nastěhovali do vily. Již o týden později byl Karla Kramáře zatkla policie za všeslovanskou propagandu a uvězněn ve Vídni, kde byl později odsouzen na smrt. Vilu opustili a vrátili se jen po Kramářově propuštění po císařské amnestii v roce 1917.

Po smrti Kramářových spravovala Společnost dr. Karla Kramáře, která pronajala vilu Národní galerii. V roce 1948 byla společnost rozpuštěna a vila připadla Národnímu muzeu. Od roku 1952 byla pod správou Úřadu předsednictva vlády, kde postupně chátrala.

Ministerstvo kultury ČR prohlásilo v roce 1991 vilu za kulturní památku a mezi lety 1994 až 1998 proběhla rozsáhlá rekonstrukce. Po rekonstrukci slouží vila jako rezidence předsedy vlády České republiky, kde byli hosté jako Miloš Zeman, Vladimír Špidla a Andrej Babiš.

Dnes je Kramářova vila nejen památkou architektury, ale také důležitým místem české politické historie. Její bohaté dědictví a umělecká tvorba ji činí zajímavou pro návštěvu, kde se mohou navštěvníci dozvědět více o životě Karla Kramáře a historii České republiky.