Leontýnský zámek Zámek
Leontýnský zámek je klasicistní budova v obci Roztoky v okrese Rakovník ve Středočeském kraji, kterou později přestavěli v duchu novogotiky. Stojí přibližně osm kilometrů jižně od Křivoklátu na místě původního dvora Obora. Je chráněn jako kulturní památka.
Původní klasicistní lovecký zámeček nechal v roce 1820 vystavět Karel Egon z Fürstenbergu. Stavba tehdy nesla název Obora. Vznik objektu zapadal do období rozmachu klasicismu a budování rekreačních sídel pro šlechtické rody v českých zemích.
Architektonická podoba zámku prošla v 19. století významnými změnami. V letech 1865–1866 jej nechal přestavět kníže Max Egon Fürstenberg pro svou manželku, kněžnu Leontýnu z Khevenhülleru. Tato rekonstrukce byla dílem architekta J. Jirusche a s ní souviselo i přejmenování na Leontýnský zámek. Další zásah proběhl v letech 1893 nebo 1894. Architekt J. B. Urban přistavěl patro a celkově upravil budovu v duchu anglické novogotiky. Výsledkem je rozsáhlý komplex různorodých budov sjednocených cimbuřími a věžičkami v tudorovském stylu. Odrážílo to tehdejší evropský trend romantismu a fascinaci středověkem.
Vlastnictví a využití zámku se v 20. století dramaticky měnilo. V roce 1929 objekt získal stát, který do něj umístil ředitelství správy státních lesů Obora. Od roku 1950 zde krátce působila pražská škola pro vadu řeči a následně pomocný technický prapor. Časté střídání správců vedlo k zdevastování areálu i jeho okolí. V roce 1964 se památka dostala do vlastnictví národního výboru hlavního města Prahy. Ten provedl generální opravu a zřídil v budově Ústav sociální péče pro mládež. V tomto zařízení pracovaly až do roku 1982 řádové sestry boromejky.
V těsné blízkosti zámku se nachází novogotická kaple svatého Václava z roku 1866. V jejím interiéru je umístěn obraz svatého Václava, který vytvořil malíř J. Kroupa.
Zámek je dostupný z silnice II/236 vedoucí z Roztok u Křivoklátu na Karlov. Návštěvníci se sem dostanou také po zeleně značené turistické trase z rozcestí Dlouhý hřeben do Nového Jáchymova, modře značené cestě do Karlovy Vsi či červeně značené stezce ke Karlovu.
Leontýnský zámek představuje zajímavý příklad proměny šlechtického sídla v administrativní a sociální zařízení. Je hodnotným svědkem architektonických trendů 19. století a stojí za návštěvu při průzkumu okolí Křivoklátu.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Tehdy
Dnes
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1820
- Vystavění klasicistního zámečku Obora Karlem Egonem z Fürstenbergu.
- 1865
- Začátek přestavby pro kněžnu Leontýnu a přejmenování na Leontýnský zámek.
- 1866
- Vystavění novogotické kaple svatého Václava.
- 1929
- Zámek získal stát a umístil do něj ředitelství správy státních lesů Obora.
Stavební vývoj
Původně klasicistní stavba z roku 1820. V letech 1865–1866 byla přestavěna architektem J. Jiruschem a koncem 19. století (cca 1893–1894) ji J. B. Urban rozšířil o patro a upravil v duchu anglické novogotiky s tudorovskými prvky.
Historické události
1820 vybudování původního zámečku Obora, 1929 převzetí státu a zřízení ředitelství správy státních lesů, 1964 generální oprava a zřízení Ústavu sociální péče pro mládež.
Vlastníci
Karel Egon z Fürstenbergu (1820), Max Egon Fürstenberg (od 1865), stát (od 1929), národní výbor hlavního města Prahy (od 1964)
Zajímavosti
– Původní klasicistní lovecký zámeček nechal v roce 1820 vystavět Karel Egon z Fürstenbergu pod názvem Obora. – V letech 1865–1866 jej nechal přestavět Max Egon Fürstenberg pro svou manželku Leontýnu, což vedlo k přejmenování stavby. – Koncem 19. století přistavěl architekt J. B. Urban patro a upravil budovu v duchu anglické novogotiky s cimbuřími a věžičkami. – V budově působila v různých dobách správa státních lesů, škola pro vadu řeči, pomocný technický prapor i ústav pro mládež. – V blízkosti zámku stojí z roku 1866 novogotická kaple svatého Václava s obrazem od malíře J. Kroupy.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte u Leontýnského zámku. Stojíte před budovou, která svou podobou vypráví příběh o lásce, změně a proměně času. Když se nyní podíváte na stavbu před vámi, uvidíte dům, který svou atmosférou působí klidně a vznešeně, přestože v jeho historii došlo k několika zásadním zvratům. Vnímejte prostor kolem sebe, vyvznasmejte se z každodenního shonu a dovolte mi, abych vás provedl dějinami tohoto místa, které leží jen pár kilometrů jižně od Křivoklátu.
Pojďme se nejprve vrátit v čase o více než dvě stěletí zpět. V roce tisíc osm set dvacet se zde nacházel původní dvůr s názvem Obora. Právě v tomto roce zde nechal Karel Egon z Fürstenbergu vybudovat první zámeček. V té době však budova vypadala úplně jinak než dnes. Byla postavena v duchu klasicismu a sloužila především jako lovecký lesní zámeček. Představte si tedy toto místo jako úkryt pro šlechtice, kteří sem přijížděli za zvěří a klidem přirody, daleko od hlučných měst a dvorských povinností. Byl to prostor určený pro odpočinek a lov, v souladu s tehdejšími zvyky vysoké společnosti.
Nyní však věnujte pozornost tomu, jak budova vypadá v současnosti. Pokud si prohlédnete průčelí a celkovou podobu stavby, všimnete si, že už to není onen jednoduchý klasicistní domek. To je proto, že v roce tisíc osm set šedesát pět začala velká proměna. Max Egon Fürstenberg se rozhodl, že stávající stavbu přestaví pro svou manželku Leontýnu. Právě v tomto okamžiku se zrodil název, pod kterým místo známe dodnes, tedy Leontýnský zámek. Architektonický styl se změnil na novogotiku, která byla v té době velmi oblíbená pro svou romantickou a tajemnou atmosféru.
Když se díváte na budovu, všímejte si detailů, které jsou typické pro tento styl. Novogotika se snažila navrátit k podobě středověkých hradů, ale s pohodlím a elegancí deviktnáctého století. Je fascinující pomyslet si, že celá tato změna byla v podstatě dary pro jednu jedinou ženu. Leontýna z Khevenhülleru se tak stala hlavní postavou, která tomuto místu dala její současnou tvář a jméno. K této přestavbě se připojilo i další krásné dílo, které můžete v komplexu spatřit. V roce tisíc osm set šedesát šest byla vybudována novogotická kaple svatého Václava, která doplňuje celkový dojem z celého areálu a dodává mu duchovní rozměr.
Pojďme se zamyslet nad lidmi, kteří zde působili. Zámek nebyl jen hromadou kamení, ale domovem a místem setkání. Karel Egon z Fürstenbergu položil základy, ale byla to právě Leontýna a Max Egon, kteří z loveckého domku učinili romantické sídlo. Je zajímavé sledovat, jak se v průběhu času měnily priority majitelů. Zatímco na začátku byla v popředí lov a správa lesů, později se prostor proměnil v symbol rodinného pouta a estetického vkusu.
Když budete pokračovat v prohlídce, všimněte si také toho, jak se budova rozšiřovala. Koncem deviktnáctého století zasahoval do stavby architekt J. B. Urban, který k budově přistavěl další patro a provedl úpravy. Společně s architektem J. Jirischem tak tvořili tvůrce, kteří definovali finální podobu tohoto památníku. Je to důkaz toho, že i takové stavby nejsou nikdy úplně hotové, ale neustále se vyvíjejí podle potřeb svých majitelů.
Nyní vás我想 pozvat k zamyšlení nad jednou zajímavostí. Zámek v průběhu své existence prošel velmi výraznými změnami funkce. Zatímco v první polovině deviktnáctého století byl symbolem aristokratického lovu a v druhé polovině romantickým hnízdem pro kněžnu, v roce tisíc devět set dvacet devět se vše změnilo. Budova se dostala do rukou státu. Od té doby zde sídlilo ředitelství správy státních lesů Obora. Představte si ten kontrast, kdy se v prostorách, které byly navrženy pro luxus a romantiku, začaly řešit administrativní záležitosti státního forestry. Později pak budova sloužila i k účelům sociální péče. Tato proměna z aristokratického sídla na úřední budovu a následně na místo pomoci potřebným ukazuje, jak moc se změnila společnost v našich krajích během posledních století.
Dnes je Leontýnský zámek chráněn jako kulturní památka, což znamená, že jeho hodnota už není jen v tom, k čemu slouží, ale v tom, co představuje pro naši historii. Je to památník architektury, ale i svědectví o lidech, kteří ho tvořili.
Když se nyní znovu podíváte na budovu, zkuste v ní vidět všechny tyto vrstvy. Vidíte v ní ten původní klasicistní lovecký zámeček z roku tisíc osm set dvacet? Vidíte v ní romantiku novogotiky, kterou sem přinesla Leontýna? A cítíte v ní i ten pozdější prach státních úřadů a péči o lidi? Každý z těchto prvků tvoří unikátní charakter tohoto místa.
Vážený návštěvníku, doporučuji vám nyní v klidu obejít budovu, zamyslet se nad její historií a možná i navštívit kapli svatého Václava, která je tichým svědkem všech těchto změn. Vnímejte ticho okolní krajiny, která stále připomíná původní oboru, a nechte se pohltit atmosférou tohoto výjimečného místa.
Děkuji vám za pozornost a přeji vám příjemný zbytek cesty při objevování krás Středočeského kraje. Těší mě, že jste s námi strávili chvíli u Leontýnského zámku. Užijte si svůj pobyt a nechte se inspirovat příběhy, které v sobě tyto zdi uchovávají. Na shledanou.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší dobou pro návštěvu je pozdní jaro nebo podzim, kdy okolní příroda doprovází vzhled stavby v novogotickém stylu a barvy krajiny zvýrazňují architekturu. Cesta k památce vede přes Středočeský kraj, přičemž místo je dostupné autem i veřejnou dopravou; aktuální spojení ověřte ve vyhledávači.
Do oblasti doporučujeme vzít si pohodlnou obuv vhodnou do lesního terénu, protože zámek stojí na místě bývalého dvora Obora. Praktické bude mít s sebou i dostatek vody a repelent proti hmyzu vzhledem k blízkosti lesů.
Pro nejlepší fotografie doporučujeme využít ranní nebo pozdní odpolední světlo, které jemně osvítí fasádu. Zajímavým úhlem je pořízení snímků, které zachycují spojení budovy s okolní zelení.
V těsné blízkosti zámku určitě navštivte novogotickou kaple svatého Václava, kde můžete vidět obraz od J. Kroupy. Celá oblast leží v blízkosti Křivoklátu a cesty směřující k Karlovu.
Rodiny s dětmi ocení procházky v okolním parku a průzkum historie loveckého zámečku. Pro děti může být zajímavým úkolem hledání detailů novogotických prvků na budovách.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Některé takové objekty jsou zpřístupněné prohlídkami, jiné slouží jinému účelu nebo jsou soukromé. Zda a kdy je přístupná tato památka, jsme neověřili – informujte se u správce.
Jaká je otevírací doba a vstupné?
Otevírací dobu ani vstupné nemáme ověřené. Aktuální údaje zveřejňuje správce památky. Oficiální web: http://www.leontyn.cz/
Kde se památka nachází?
Poloha: č.p. 52, Roztoky, Středočeský kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 28858/2-2729).
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
V těsné blízkosti se nachází novogotická kaple svatého Václava s obrazem od J. Kroupy. Památka leží v blízkosti Křivoklátu a silnice II/236 směrem na Karlov.
Ubytování v okolí
Tematická trasa
Zde je návrh tematické trasy:
1. Leontýnský zámek (zámek) – Hlavní cíl cesty, kde si můžete prohlédět historickou stavbu v obci Roztoky. 2. Kaple svatého Václava (kaple) – Novogotická stavba v těsné blízkosti zámku, která v sobě nese obraz od J. Kroupy. 3. Cesta směrem na Karlov (silnice) – Procházka nebo jízda po místní komunikaci, která spojuje okolní krajinu.
Sezónní doporučení
Na jaře se okolí zámku probouzí do života a krajina kolem Roztok se zelená. Měkké jarní světlo zvýrazňuje detaily stavby a rozkvétající stromy dodávají místu svěží vzhled. Doporučujeme obuv vhodnou do vlhké země a návštěvu v dopoledních hodinách, kdy je vzduch nejčistší.
Léto přináší intenzivní slunce a syté barvy okolní přírody. Atmosféra je hřejivá a zámek působí v plném slunečním svitu velmi vznešeně. Je vhodné zvolit lehké, prodyšné oblečení a klobouk proti slunci. Nejlepší je přijít v časných ranních nebo pozdních večerních hodinách, aby se předešlo největšímu žáru.
Podzimem se parky azbarví do zlatých a červených tónů, což vytváří melancholickou a romantickou náladu. Nízké slunce dopadá na zdi pod ostrým úhlem a vytváří hluboké stíny. Praktické je vzít si s sebou lehčí sako nebo plášť a vyrazit za fotografií v době, kdy jsou stromy v nejbarvnějším stavu.
Zimą panuje u památky klid a ticho, které může být podtrženo vrstvou sněhu. Krajina působí strohopružně a chladná atmosféra zdůrazňuje historickou vážnost objektu. Nezbytné je teplé oblečení, pevná obuv s protiskluzovou podrážkou a návštěva v časech, kdy je denní světlo nejdelší.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Azave / CC BY-SA 3.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře