Na vrchu sto metrů jihozápadně od levínského kostela, v nadmořské výšce 455 metrů, leží zřícenina předpokládaného hradu. Toto staveniště je od roku 1964 chráněno jako kulturní památka a stále vzbuzuje zájem vědců nejen svou polohou, ale zejména záhadami skrytými ve své historii.

Levín skrývá jednu z velkých nejasností české archeologie. Z doby, kdy stavba existovala, se nezachovaly žádné písemné prameny. První zmínka o Levínu pochází teprve z roku 1352, kdy hrad patrně již neexistoval. Další stopa se v písemnostech objevuje až o téměř dvě století později — v listině z roku 1538 — kde je zmíněn jen velmi neurčitě: „kus lesu k vinici na vykopání v hradišti pod Levínem".

Archeologické nálezy přinášejí jasnější obraz. Staveniště vzniklo ve druhé polovině třináctého století a zaniklo během století čtrnáctého. Otázkou však zůstává, co zde vlastně stávalo. Tradiční interpretace jako hrad naráží na řadu pochybností. Tehdejší šlechta stavěla hrady především na ostrožnách, nikoliv na vrcholech vršů uprostřed území. Ani fyzická podoba struktury se nehodí k typickému hrádeckému stavitelství.

Historikové proto diskutují o řadě alternativ. Možné je, že pozůstatky náležely církevnímu areálu. V nejstarší fázi by zde stála kaple, později obehnuta hřbitovní zdí, snad i s farou. Takový komplex by vysvětlil i zmíněnou vinici ze šestnáctého století, kterou běžně používali jako orientační bod. Hřbitov by pak vznikl až po roce 1538. Druhou teorií je menší šlechtické sídlo — třeba dvorec nebo hrádek typu motte — který v první polovině třináctého století na návrší vznikl. Kolem přelomu třináctého a čtrnáctého století zanikl. Následně se prostor stal střediskem keramické výroby: levínští hrnčíři sem ukládali nepovedené a rozbité výrobky. Později se řemeslo přesunulo do vesnice a vrch se proměnil v hřbitov. Na přelomu renesance a baroka zde byla postavena kaple nebo kostel neznámého zasvěcení.

Návštěvník najde dnes minimální stavební pozůstatky. Půdorys staveniště byl oválný, ale na vrcholu kopce již žádné zdi nevyčnívají. Fragmenty hradby se zachovaly pouze na jižním úbočí. V severovýchodní části leží zbytek přízemí, který by mohl být pozůstatkem kaple. V roce 2005 došlo k poškození areálu, avšak následný záchranný archeologický průzkum odhalil řadu architektonických fragmentů z konce čtrnáctého století, prokázal existenci hradby, dvou bran a vyznačil průběh přístupové cesty vedoucí ze severovýchodu.

Zajímavostí zůstává, že zvonice, která dnes stojí na temeni kopce, vznikla až po zániku hrádeckého či církevního komplexu. Levín tak zůstává jedním z nejhádanějších míst české archeologie, kde se věda a historie setkávají v otázkách, na které dosud nemáme jistou odpověď.