Liberecký zámek Zámek

Liberecký zámek, klasicistní sídlo v centru Liberce, patří mezi nejvýznamnější historické památky Libereckého kraje. Jeho současná podoba vznikla postupnými přestavbami – od renesanční tvrze přes barokní úpravy až po historistické změny. Od osmdesátých let minulého století zde sídlí expozice sklářského umění.

Areál zahrnuje původní renesanční křídlo z let 1583–1587, zachovanou severní věž z roku 1604 a klasicistní Nový zámek z 18. století. Zámek je dominantou města a ukázkou šlechtické reprezentace od pozdního středověku až po 19. století.

Na místě staršího panského domu, který v roce 1538 koupil Jáchym z Bibrštejna, nechal Kryštof z Redernu v letech 1583–1587 postavit renesanční sídlo. Stavba odrážela vzestup rodu v habsburské monarchii. Předpokládá se, že architektem byl Marcus Antonio de Lancio, tehdy působící ve Zhořelci. Jednoduchá dvoupodlažní budova s sedlovou střechou byla obehnaná zdí se střílnami a baštami.

Po Kryštofově smrti v roce 1591 převzal majetek jeho bratr Melchior. Po jeho smrti v roce 1600 se správkyní stala Kateřina z Redernu, rozená Šliková. Ta roku 1604 nechala na severní straně zámku vystavět kapli a věž, sloužící jako zvonice i obranná bašta. Jedná se o jediný dochovaný prvek původního opevnění.

Požár v roce 1615 zničil redernské křídlo, ale ne kapli. Podle místních pověstí byl požár považován za boží trest za odvezení sošky Panny Marie z hejnického kostela a přetavení obětních svíček na soukromé potřeby. Zámek obnovil Jan Arkon, který v letech 1609–1610 postavil druhé křídlo pro Kateřininu sestru Mikulášku Nosticovou.

V 18. století došlo k zásadní klasicistní přestavbě. Kristián Filip z Clam-Gallasu nechal v letech 1785–1786 upravit původní redernské křídlo do klasicistního vzhledu s mansardovou střechou. Nový zámek, navržený Johannem Josefem Kunzem, získal dvoupodlažní podobu s černým štukem a vstupem do parku. Obranné prvky byly odstraněny, zachována zůstala pouze severní bašta u kaple.

V 19. století prošel zámek historistickými úpravami. V letech 1852–1854 navrhl vídeňský architekt Friedrich August von Stache přestavbu Nového zámku, při které vznikla propojující věž mezi nosticovským křídlem a Novým zámkem. Zároveň přestalo sídlo sloužit jako šlechtické rezidence – již v roce 1850 bylo do redernského křídla umístěno okresní soudnictví.

V 20. století prošel zámek několika změnami správy. Po pozemkové reformě z roku 1933 přešel do státního vlastnictví a sloužil jako sídlo Státních lesů. Během druhé světové války zde sídlilo německé velitelství. Po válce se do zámku vrátily Státní lesy, zatímco redernské křídlo od padesátých let využívala Vysoká škola strojní. Od sedmdesátých let 20. století převzal areál podnik Skloexport, který v roce 1986 zřídil v zámku jednu z největších světových expozic skla.

Dnes je Liberecký zámek významnou kulturní památkou. Nabízí návštěvníkům historické interiéry a jedinečnou sbírku sklářského umění. Zachovány jsou původní renesanční štuky, klasicistní malby a architektonické detaily, které dokumentují vývoj zámku po více než čtyři století. Areál doplňuje klasicistní park s ohradní zdí a relikty opevnění, který je součástí kulturní památky. Zámek stojí za návštěvu pro své historické hodnoty i kombinaci šlechtické reprezentace a průmyslového dědictví. Jeho expozice skla přitahují milovníky umění i turisty.