Nebřenice Hrad

Vítejte v Nebřenicích. Právě teď stojíte před budovou, která svou podobou i historií vypráví příběh o proměně prostého venkovského života v šlezný sídlo. Před vámi se tyčí zámek, který svou architekturou působí klidně a vyváženě. Je to jednopatrová stavba s třemi křídly, která dominuje západnímu okraji této vesnice. Když se na ni podíváte, možná v ní uvidíte spíše elegantní sídlo než mohutnou pevnost, a to je právě ono kouzlo tohoto místa.

Pojďme se nyní společně podívat hlouběji do minulosti, abyste pochopili, jak se k tomuto vzhledu došlo. To, co vidíte dnes, není výsledek jedné jediné stavby, ale dlouhého procesu. Kořeny tohoto místa sahají hluboko do středověku. První písemná zmínka o tomto místě pochází již z roku tisíc čtyři sta třicet sedm. V té době zde však nestál žádný zámek, nýbrž obyčejný zemědělský statek. Představte si tedy toto místo před staletími jako centrum hospodářské činnosti, kde se dělalo to, co bylo v té době nejdůležitější, tedy pěstování plodin a chov zvířat.

Zlom v historii přišel v polovině devatenáctého století, konkrétně v roce tisíc osm set čtyřicet osm. Právě v tomto roce si statek koupil Josef Hilbert von Schüttelsberg. Pro něj to nebylo jen místo k obživě, ale prostor pro svou vizi. Rozhodl se původní statek radikálně přestavět. Právě díky němu budova získala svůj současný klasicistní ráz. Klasicismus se vyznačuje čistotou linií, rovnováhou a návratem k principům antiky, což můžete vnímat i v celkové kompozici budovy, před kterou právě stojíte.

Nyní věnujte pozornost samotné architektuře. Všimněte si toho, jak budova rozloženě tvoří tři křídla. Tato dispozice byla typická pro panská sídla té doby, protože umožňovala oddělit reprezentativní prostory od těch hospodářských. Podívejte se na celkovou výšku stavby, která má pouze jedno patro. Tato střídmost v kombinaci s klasicistním stylem dodává zámku určitou vznešenost, ale zároveň ho udržuje v lidském měřítku. Prohlédněte si průčelí a vnímejte atmosféru místa, kde se setkává venkovská tradice s městským přetرفíněním. Je fascinující pomyslet si, že pod touto elegantní vrstvou z devatenáctého století stále spočívá základ z původního statku z pátého století.

Kromě samotné budovy jsou s tímto areálem spjaty i další osobnosti. Vedle Josefa Hilberta von Schüttelsbergova zde svou stopu zanechal i August Hilbert von Schüttelsberg. Rodina Hilbertů zde vytvořila místo, které nebylo jen domovem, ale i symbolem jejich společenského postavení. Později se v souvislosti s budovou objevilo jméno Antonína Nováka. Historie však přinesla i těžší chvíle. V roce tisíc devět set padesát došlo k znárodnění budovy, což znamenalo konec soukromého vlastnictví v té době a změnu funkce objektu. Dnes je však zámek opět v soukromém vlastnictví, což mu dává naději na další péči a obnovu.

Když budete takto stát a rozhlížet se kolem, zkuste si představit, jak tento areál vypadal v době své největší slávy. Zámek totiž nebyl jen samotná budova. K němu patřily i rozsáhlé hospodářské budovy, které jsou dnes rovněž chráněny jako kulturní památka. Ale existuje zde i něco, co už dnes není tak viditelné, a to je tajemství okolní krajiny. V minulosti k areálu patřily rybníky a dokonce i daňčí obora. Představte si tedy, že jste v devatenáctém století přišli jako návštěvník a místo dnešních pohledů jste viděli zrcadlové plochy vody a v dálce lesy s volně žijící zvěří. Dnes z těchto aktivit zůstaly pouze pozůstatky rozsáhlého parku, který obklopuje stavbu. Je to takový tichý svědek dávné elegance a luxusu, který zde kdysi panoval.

Je fascinující, jak se jedna budova dokáže proměnit. Od prostého statku přes šlezný klasicistní zámek až po současnost. Všechny tyto vrstvy času jsou v Nebřenicích stále přítomny. I když dnes nemůžeme vniknout do všech prostor, samotný pohled na trojkřídlý dispozici a okolní zbytek parku nám dovoluje rekonstruovat si v hlavě obraz dávných dnů.

Přeji vám, abyste si v tomto tichém koutě Středočeského kraje našli chvíli klidu a zamyšlení nad tím, jak se mění naše krajina a jak důležité je uchovávat si tyto památky pro budoucí generace. Prohlédněte si nyní v klidu okolí budovy, vnímejte prostor kolem sebe a zkuste najít stopy onoho dávného parku a obory.

Děkuji vám za pozornost a přeji vám příjemný zbytek vašeho pobytu v Nebřenicích. Tímto končí naše krátká cesta historií tohoto krásného místa. Na shledanou.