Palác Bochnerů ze Stražiska Palác

Palác Bochnerů ze Stražiska na adrese Přízova ulice v Brně je rozlehlou stavbou s několika nádvořími, kterou vykonal stavitel Josef Arnold v letech 1864–1867. Patří mezi nejstarší novorenesanční stavby v Brně a je spjata s první fází výstavby brněnské okružní třídy v šedesátých letech 19. století. Stavba je typologicky spojena s řadou palácových objektů, jež byla v první polovině 19. století zřizována přímo v areálech průmyslových podniků na brněnských předměstích.

Budova s bohatou historií začíná rokem 1828, kdy Johann Bochner na místě dnešního areálu založil soukenickou továrnu. Jeho synové Theodor a Edmund pak podnik výrazně rozšířili. Edmund se později prosadil nejen jako průmyslník, ale roku 1885 byl povýšen do šlechtického stavu s přídomkem „ze Stražiska", kterýžto název pocházel z jeho zámku nedaleko Konice na Prostějovsku. Po Edmundově úmrtí v roce 1903 se vlastnictví továrny změnilo – nového majitele v Josefě Stiassniam, jehož synové Ernst a Alfred dále rozvíjeli podnik spolu se společníkem Paulem Neumarkem.

Zajímavostí je, že palác původně stál na hranici mezi dvěma katastrálními území – Náhonem a Křenovou. Roku 1879 došlo k přesunům katastrálních hranic, přičemž celý objekt se od té chvíle až do roku 1940 řadil do území Náhonu, od roku 1940 pak do katastru Trnitá.

Během první československé republiky provedl v areálu stavební úpravy uznávaný architekt Ernst Wiesner, který pro tehdejšího majitele navrhl také soukromou vilu.

Turbulentnější byly roky druhé světové války, kdy byl podnik rodině Stiassnich zabaven a německý průmyslník Julius Kunert ho koupil. Po skončení konfliktu celý soubor budov převzal státní podnik Vlněna.

Druhá polovina 20. století byla však pro areál méně příznivá. V devadesátých letech minulého století začal podnik rychle upadat, v roce 1994 byl transformován na akciovou společnost a v roce 1997 se dostal do likvidace. Následující léta znamenala pro celý komplex postupný úpadek.

Na počátku 21. století byly budovy příležitostně využívány jako místa pro pořádání kulturních akcí. Zásadní změna přišla roku 2016, když humpolecká developerská firma CTP koupila předmětný areál a převážnou část zboří. Zachován zůstal naštěstí právě palác Bochnerů, zatímco na místě původní textilní továrny v následujících letech vyrostly nové kancelářské budovy. Palác tak dnes přetrvává jako mlčenlivá svědkyně bohaté průmyslové minulosti Brna a příležitostně slouží jako cenná ukázka novorenesanční architektury.