Proboštství Česká Lípa Fara

Proboštství v České Lípě je bývalá fara cisterciáků z Plas, založená v roce 1253. Areál tvoří budova proboštství a kostel svaté Máří Magdaleny. Představuje významnou stopu náboženského života v této oblasti.

Založili jej v roce 1253 cisterciáci z Plas pod vedením opata Gerharta na jižním předměstí České Lípy. V době vzniku vládl v Čechách Přemysl Otakar II., který usiloval o posílení královské moci a rozvoj měst. Cisterciáci v tomto období výrazně ovlivňovali zemědělský rozvoj Evropy. Proboštství však čelilo hospodářským potížím, především kvůli značné vzdálenosti od mateřského kláštera v Plasech.

Kostel svaté Máří Magdaleny prošel v průběhu staletí několika opravami. V roce 1518 na něm pracoval stavitel Benedikt Rejt, z jehož díla pochází pozoruhodná klenba v presbytáři. Po požáru v roce 1580 následovala další obnova. Později, v letech 1697 a 1759, byly provedeny barokní úpravy. V roce 1756 nechal budovu proboštství zrenovovat opat Fortunát Hartmann.

Od založení v roce 1253 až do roku 1786 proboštství vlastnili cisterciáci z Plas. Po zrušení plaského kláštera císařem Josefem II. v roce 1785 zanikla i tato pobočka. Kostel svaté Máří Magdaleny následně koupil hrabě Michal Kounic a objekt se stal filiálním chrámem městské farnosti. Budova proboštství sloužila až do poloviny 20. století jako bytové prostory.

V roce 1345 vznikl u proboštství špitál, o který se starali cisterciáci z kláštera v Hradišti nad Jizerou. Během husitských válek byly budovy vypáleny a pobořeny. Mnichy byly znovu obsazeny až na konci 15. století. V pozdějším období docházelo k potížím, protože českolipští měšťané se přiživovali na polích a loukách, jejichž výnosy měly sloužit k udržení proboštství a kostela. Cisterciáci uzavřeli dohodu s augustiniány, aby tito v kostele svaté Máří Magdaleny konali bohoslužby v určené dny. Cisterciácká tradice v místě přetrvala i skrze rodáky. Mezi němi byl Josef Elbel, který jako Mauritius Elbel působil opatem v Oseku, Nivard Sommer v Oseku či Konrad Proche opatem v klášterě Neuzelle.

Od 60. let 20. století slouží budova proboštství jako sídlo českolipské městské farnosti. V kostele svaté Máří Magdaleny se dodnes konají pravidelné bohoslužby.

Památka svědčí o dlouhodobém vlivu cisterciáckého řádu na rozvoj města. Její návštěva umožňuje nahlédnout do historie náboženského centra jižního předměstí České Lípy.