Radnice (Vyškov-Město) Radnice

Renesanční radnice ve Vyškově je dominantní budova s věží stojící na historickém náměstí v obci Vyškov-Město. Postavena byla v roce 1569 v renesančním slohu. Její 57,33 metru vysoká věž, do jejíž kopule vede 152 schodů, získala dnešní podobu po rekonstrukci v roce 1945. Stavba představuje významný symbol městské samosprávy. V přízemí budovy se do dnešních dnů dochovaly zbytky původního renesančního podloubí.

Původní středověká radnice stávala na náměstí v čp. 32 naproti dnešní budově a ve dvoře měla městský pivovar. Tato stará stavba postrádala věž, sestávala z poschodí se třemi místnostmi a okny směřujícími na náměstí. V době rozkvětu Vyškova v 16. století se měšťané rozhodli pro stavbu nové radnice, se kterou se započalo roku 1568. Vznik objektu spadá do období, kdy české a moravské měšťanstvo prožívalo hospodářský rozkvět a kulturní rozvoj pod vlivem renesančního humanismu. Moravská města tehdy často spadala pod přímou správu olomouckých biskupů.

S úmyslem postavit novou radnici se měšťané obrátili na olomouckého biskupa Viléma Prusinovského z Víckova se žádostí o svolení lámat litavský vápenec v lomu u Hlubočan, který tehdy patřil klášteru ve Starém Brně. Stavba byla dokončena za rok. Nad vchod byl umístěn znak města v renesančním rámu s letopočtem 1569 hned vedle znaků olomouckých biskupů. Věž byla původně zakončena galerií z pískovcové obruby s ozdobami vtesaných hlav a měla báň s galerií tvořenou ve třech poschodích s úzkým hrotem na vrcholu. Odměnou za postavení krásné radnice dostali měšťané roku 1570 právo pečetiti červeným voskem. Prvním dochovaným vyobrazením radnice je vzácná dřevořezba Jana Willenbergera z roku 1593 o ploše pouhých sedm centimetrů čtverečních. Zachycuje objekt od severu na titulní straně díla Bartoloměje Paprockého Zrcadlo slavného markrabství Moravského. V letech 1969 až 1970 prošla radniční věž opravou omítky. Při ní byla použita kletovaná omítka provedená hlazením zednickou lžící obvyklým způsobem používaným v renesanci. V roce 2006 byl upraven fasádní nátěr a 13. října 2007 byla slavnostně nasazena na kupoli nová korouhvička s uloženým balíčkem s odkazem příštím generacím.

Vlastníkem objektu je město Vyškov. Historie radnice je spjata s řadou dramatických událostí včetně výbuchu střelného prachu a ničivých požárů, po kterých musela být budova opakovaně opravována.

Klíčovým momentem v historii budovy se stala noc ze 7. na 8. srpna 1609, kdy do radnice okolo půlnoci při velké bouři uhodil blesk. Ve sklepení byly tehdy uloženy dvě tuny střelného prachu. Jejich výbuch rozmetal věž i tři přilehlé domy, usmrtil tři osoby a dvě další zasypal v suti. Po tomto neštěstí byla radnice opravena teprve v roce 1613. Nad magistrátní kancelář tehdy vsadili pamětní desku s německým textem, která zde setrvala do roku 1818. Další pohromou byly roky 1753 a 1754, kdy město i radnici postihly dva ničivé požáry. Z bývalé věžní galerie se po požáru stala plochá stříška s kovovým obalem, v níž radnice setrvala dlouhých 131 let. Roku 1884 provedl vyškovský stavitel Peter Burg radikální úpravu radniční věže. Nad patrem s hodinami přistavěl nové patro s obdélnými segmentově ukončenými okny a věž zastřešil helmou v podobě přilby s jehlancem. Město a radnici postihl další velký požár 21. května 1917, po němž následovala schůze městské rady a oprava zničených krovů, stropů a úředních místností. Během válečných událostí v roce 1945 byla věž natolik poškozena, že musela projít renovací. Při ní získala nynější podobu s menším kubusem, ochozy, helmici a bání s korouhvičkou, přičemž na věži jsou dodnes dochovány cymbály z roku 1753.

Dnes tato renesanční památka slouží jako významná dominanta historického náměstí ve Vyškově-Městě a připomíná bohaté dějiny místní samosprávy. Návštěva tohoto objektu nabízí jedinečnou příležitost vidět na vlastní oči historickou stavbu s pohnutými osudy a vystoupat na radniční věž.