Slavíkova vila Nájemní dům

Slavíkova vila je funkční rodinný dům z let 1930 až 1932, nacházející se v brněnské části Žabovřesky na severním svahu Kraví hory. Architekt Josef Kranz navrhl stavbu pro inženýra Antonína Slavíka, dlouholetého ředitele brněnské pobočky Radiojournalu. Tento objekt je významným příkladem meziválečného modernismu a architektury první republiky.

V 19. století se Žabovřesky rozšiřovaly směrem k Brnu a byly úředně připojeny k Velkému Brnu v roce 1919. Na svazích Kraví hory vznikla Česká úřednická čtvrť, která do roku 1939 propojila Žabovřesky s Masarykovou čtvrtí. V této době se ve stavitelství uplatňovaly střídmé konstrukce a čisté výrazové prostředky, což bylo reakcí na dřívější monumentální rakouskou kulturu.

Josef Kranz, který spolupracoval s Bohuslavem Fuchsem, navrhl vilu v roce 1930. Antonín Slavík, investor a elektrotechnik, byl také vojenským radiotelegrafistou a ředitelem Radiojournalu, kde podporoval experimenty mladých tvůrců a vysílání v esperantu. Byl cestovatelem, polyglotem a historikem umění. Kromě rodinného domu pověřil Kranze projektem brněnského Radiopaláce.

Vila stojí na nárožní parcele u křížení ulic Tůmovy a Lužické. Kvůli svažitému terénu má stavba hmotově členitý tvar, připomínající čtvrtvýseč se zaobleným úhlem. Třípodlažní objekt využívá železobetonový skelet s viditelnými sloupy v hlavním průčelí. Konstrukce a výplně jsou obloženy dřevovláknitými deskami heraklitu, což umožnilo rychlou výstavbu, snížilo náklady a zajistilo tepelnou izolaci.

Hlavní západní průčelí obsahuje nad suterénem předsazený kubus, nesen třemi tenkými válcovými sloupy. Vnitřní vybavení domu pochází převážně od firmy Standard, kterou vedl architekt Jan Vaněk v letech 1925 až 1933. Stavební práce realizovala brněnská filiálka pražské firmy Václav Nekvasil.

Antonín Slavík žil ve svém domě do konce 30. let, poté se zapojil do protinacistické odbojové činnosti a byl v roce 1942 popraven. Vila zůstala ve vlastnictví rodiny Slavíkovy a díky tomu se dochovala v původním stavu.

V roce 1988 bylo průčelí domu zapsáno na seznam kulturních památek, ale ochrana byla koncem roku 2020 zrušena po rozhodnutí soudu týkajícím se pozdě zapsaných památek.

Slavíkova vila představuje autentický fragment brněnského funkcionalismu a osud jejího zakladatele. Její exteriér a dispozice nabízejí vhled do architektonických trendů a společenského života meziválečného Československa, činíc ji zajímavou pro návštěvu.