Steinského palác, oficiálně Palác Steinský-Sehnoutka, stojí na Ulrichově náměstí v Hradci Králové jako svědectví o vzestupu a pádu jedné textilní dynastie. Projektant Otakar Novotný jej navrhoval v roce 1927, stavba trvala 1928 až 1929. Jednalo se o moderní stavbu určenou nejen jako reprezentativní byt a kanceláře jejich majitele, ale i jako celost vyzařující moc podnikatelského kapitálu.

Palác postavil Rudolf Steinský-Sehnoutka, narozený 16. června 1892 ve Smiřicích. Své příjmení si doplnil o jméno strýce Jana Sehnoutky, který se ho s bratrem ujal po jejich osiření v roce 1904. Od roku 1919 budoval textilní impérium: převzal přádelnu a tkalcovnu v Černožicích, kterou do roku 1925 rozšířil, pak si přikoupil přádelnu bavlny v Hradci Králové i závod v Hořicích. Cestu k dalšímu růstu si vytvořil sňatkem s Jaroslavou Bartoňovou, dcerou významného textilního podnikatele Cyrila Bartoně z Dobenína.

Architektonicky se palác skládá z centrálního čtyřpatového traktu s plochou střechou a dvěma třípatovými křídly se sedlovými střechami. Hlavní fasáda do Ulrichova náměstí je obložena královédvorským pískovcem a zdobena v přízemí proskleným rizalitem sahajícím přes celou šířku a francouzskými okny v prvním patře. Nejdominantnějším prvkem je reliéf v atice znázorňující alegoria textilu: antický bůh Merkur se vřetenom a člunkem symbolicky ochrňuje dělníky, ženské postavy drží erb se sunem či znak s písmenem S. Reliéf navrhl sochař Karel Dvořák, realizoval jej Václav Škoda. Dvorní strana je koncipována symetricky ze světlých režných cihel.

V roce 1948 musela rodina palác opustit a emigrovala do Kanady. Všichni členové byli odsouzeni k vězení, propadnutí majetku a ztrátě československého občanství. Rudolf Steinský-Sehnoutka tam roku 1950 založil úspěšnou firmu na výrobu drapérií a rolet a zemřel v Torontu 20. srpna 1973. Palác mezitím přešel pod veřejnou správu: hostil dětské zdravotní středisko, a v letech 1974 až 1989 v něm sídlil sekretariát okresního výboru KSČ s rozsáhlou adaptací, která zrušila obytnou funkci a zasáhla severní fasádu, zatímco jižní strana zůstala nedotčena. V roce 1964 jej zapsali na seznam kulturních památek.

Po roce 1989 vracela restituce palác rodině, kterou jej na počátku 90. let rekonstruovala. V roce 1992 umístila do vestibulu pamětní desku připomínající Rudolfa Steinského-Sehnoutku. V současnosti (2021) slouží jako bankovní dům a od září 2023 jej dočasně užívá Policie České republiky. Palác tak zůstává v centru veřejného života, i když už nikoli v rukou svého založitele.