Šternek Hrad

Zřícenina hradu Šternek leží u Bílčic nedaleko Dvorce v okresu Bruntál, vysoko nad údolím Moravice. Hrad byl zapsán do Ústředního seznamu kulturních památek České republiky a svým umístěním střežil důležitou komunikaci a brod přes řeku.

Zakladatelem hradu byl podle názvu rod Šternberků, přední moravská šlechtická rodina. Hrad předpokládáme, že vznikl před rokem 1308. Jeho primárním účelem bylo kontrolovat cestu i brod, a zároveň se vymezovat proti biskupským državám, zejména proti hradu Medlice, který stál za řekou. Tento strategický smysl však postupně slábl, neboť Šternberky nakonec získaly i samotné biskupské državy, takže se hrad stával zbytečným. Tímto způsobem ztratil svůj původní vojenský a politický význam.

V roce 1397 se v písemnostech objevuje zmínka o vesnici Sternek, avšak hrad byl tehdy nejspíše již v rozvalinách – událost lze spojit s markraběckými válkami, které válčily na moravském území. V následujícím roce 1403 připadl hrad jako léno olomouckému biskupství. Toto lenní právo později získal Petr z Kravař, který jej však neobýval. Roku 1410 Petr hrad spolu s obcí postoupil městu Dvorce. Hrad snad mohl ještě sloužit v počátcích 15. století, jeho úplný zánik však pravděpodobně souvisel s husitskými válkami či česko-uherskými válkami, které zmítaly regionem. K roku 1561 je hrad v pramenech uváděn již jen jako pustý a opuštěný. Později se o něm či o vsi ani nemluvilo.

Z původní stavby se dnes téměř nic nedochovalo. Hrad chránilo jádro lemované desetimetrovým příkopem, který byl částečně vysekán do živé skály a dnes je již značně zplytčelý. Průběh příkopu byl posílen valem, který střežil hrad zejména ze severa. Na místě původních hradeb se místy nacházejí rozptýlené kusy kamene. Malé předhradí mělo rozměry přibližně 15 krát 17 metrů, zatímco samotné jádro hradu měřilo okolo 40 metrů na délku a 15 až 25 metrů na šířku. Zde se nejspíše nacházel i palátkový objekt. Historického stavu se Šternek nedochoval především proto, že byl v 70. letech 18. století rozebrán na stavbu silnice Olomouc-Opava. V rámci této stavby byla odprodána i část skalního podloží pod hradem.

Dnes zde návštěvník najde především krajinu s nevýraznými archeologickými stopy – zvlnění terénu, fragmenty valů a příkopů, které vytvářejí poměrně skromný svědek o středověké minulosti tohoto místa. Přesto jde o lokalitu s autentickou historií a její návštěva nabízí tiché setkání s osudem jednoho z mnohých moravských hradů, které čas a lidská činnost postupně smazaly.