Tvrz Nemile Tvrz

Tvrz Nemile se nachází ve Filipově, v jižní části obce Nemile, přibližně dva kilometry jihozápadně od Zábřehu. Patří k nejzachovalejším renesančním tvrzím v Olomouckém kraji. Její význam tkví především v původních interiéřích a architektonických detailech.

Nejstarší dějiny objektu sahají do roku 1374, kdy byl poprvé zmíněn v písemných pramenech jako součást hoštejnského panství. Kolem roku 1464 toto území koupili Tunklové a připojili jej k panství zábřežskému. Zlom v historii tvrze nastal v roce 1617, kdy ves Nemili jako samostatný statek získal Kryštof Hubryk z Belnsdorfu. Tento vzdělaný muž byl blízkým přítelem rodiny Vizovských z Zábřehu, z níž pocházela Magdaléna Vizovská, manželka Jana Amose Komenského. Kolem roku 1620 Hubryk přestavěl budovu do renesanční podoby.

Stavební podoba tvrze vychází ze středověkého jádra, které prošlo renesanční přestavbou. Budova má obdélníkovou dispozici a původně tvořila součást uzavřeného čtyřkřídlého poplužního dvora. Mezi nejvýznamnější architektonické prvky patří rozsáhlá klenutá síň s pěti páry styčných lunet a šest portálů z maletínského pískovce. Interiér dále zdobí řada štukovaných žebrovitých oblouků s rostlinným motivem, ostění oken a panský pokoj. Průčelí je opatřeno plastickým vyznačením kvádrového zdiva v omítce. Nad ním se nachází erb s nápisem Kryštof Starssi Huberck z Belnsdorfu a klenák s mascaronem lva. V objektu jsou zachovány keletované omítky, renesanční štukatura i části fresek.

V roce 1667 přešel objekt do vlastnictví rodu Lichtenštejnů, kteří Nemili zakoupili od Kristiána Pruského z Pruského. V areálu bývalého nemilského dvora vznikla v roce 1773 nová osada Filipov, pojmenovaná po jejím zakladateli Filipovi z Lichtenštejna. Po roce 1945 byla obec Filipov opět připojena k Nemili, což vedlo ke změně čísla popisného budovy z 1 na 54.

Kromě architektonických detailů je tvrz významná i archeologickými nálezy, jako jsou sklo, kov, keramika či kachle. Za záchranu, obnovu a prohlášení stavby za kulturní památku se zasloužil historik, archeolog a bývalý kastelán Jaromir Dominik Schoffer.

Dnes slouží tvrz jako obytný dům. Polovina jejích prostor je zpřístupněna veřejnosti v podobě šesti místností. Tato památka představuje vzácný vzorek renesanční architektury a její zachovalé detaily stojí za návštěvu.