vila Lipová Budova muzea

Vila Lipová je samostatně stojícím objektem ve švýcarském stylu, nacházejícím se v obci Luhačovice. Budova byla postavena koncem 19. století a představuje významný architektonický protipól k pozdější pestrobarevné tvorbě Dušana Jurkoviče.

Stojí na místě původního Slanovodského mlýna, postaveného v roce 1669. Mlýn plnil svou funkci až do roku 1880, kdy již dříve ubytovával lázeňští hosté. V tomto roce zakoupil objekt od mlynářského rodu Czadiů hrabě Otto Serényi, který v letech 1883 až 1885 nechal mlýn přestavět do podoby vily určené pro ubytování návštěvníků lázní.

Projekt vily vypracoval stavební mistr Václav Pirchan. Při realizaci využil zděného přízemí původního mlýna a nadstavěl dřevěné patro. Budova má půdorys podlouhlého obdélníku, je kryta sedlovou střechou a fasády orientované do parku i boční strany jsou rozčleněny lizénovými rámy s nárožní rustikou. Okna v přízemí jsou menší, zatímco v patře jsou větší a zdobena štukovým reliéfem pod parapetem. Střední část patra zdobí dřevěná lodžie. Hlavní vstup se nachází na západní fasádě, přístupný přes pavlač s kuželkovým zábradlím spojenou s ulicí dřevěnou lávkou. Celková architektura odpovídá dobové německé architektuře konce 19. století, typické pro centrum Luhačovic před urbanistickými zásahy Dušana Jurkoviče.

V letech 1902 až 1909 sloužila vila jako soukromá rezidence tehdejšího ředitele lázní Františka Veselého a jeho manželky Marie Calmové. Po jeho rezignaci v roce 1909 se objekt znovu stal lázeňským domem, který fungoval až do roku 1943, kdy byl proměněn na národopisné muzeum luhačovického Zálesí. Muzeum zde ukončilo svou činnost v roce 2005. V roce 2001 byla vila prohlášena kulturní památkou. Po ukončení provozu muzea budova chátrala, až do roku 2009, kdy Lázně Luhačovice zahájily její rekonstrukci.

Během období, kdy ve vile bydlel František Veselý, probíhal bohatý společenský život. Budova hostila významné osobnosti, jako hudební skladatel Leoš Janáček či spisovatelé bratři Mrštíkovi, a i architekt Dušan Jurkovič, který upravoval několik jiných lázeňských budov, ale ne samotnou vilu Lipovou.

V současnosti je vila Lipová opět využívána jako ubytovací zařízení pro klienty lázní. Díky své historii a architektuře je cenným svědectvím o rozkvětu lázeňské kultury konce 19. století. Návštěva vily nabízí možnost vidět autentický zástupce švýcarského stylu v srdci Luhačovic.