Základní škola (Jičín) Školní budova

Základní škola v Jičíně, sídlící na adrese 17. listopadu čp. 109, je reprezentativní třípodlažní budova dokončená roku 1896. Tento objekt ve stylu historismu s půdorysem ve tvaru písmene U je od 18. prosince 1991 zapsán v Ústředním seznamu kulturních památek České republiky. Představuje významný příklad školské architektury konce 19. století.

V druhé polovině devatenáctého století, kdy Jičín čítal necelých devět tisíc obyvatel, vyvstala potřeba rozšířit vzdělávací kapacity. Městské zastupitelstvo proto zakoupilo západní část zámecké zahrady, aby zajistilo výstavbu nové školy přímo v centru. Stavební plány vypracoval městský inženýr Bedřich Pek, autor regulačního plánu města, a realizaci provedl Jan Mareš. Stavební práce začaly 21. března 1895. Do základů budovy byla u bočních východních dveří vložena schránka s městskou pečetí, mincemi a pamětními listinami. Škola byla slavnostně vysvěcena a otevřena 27. září 1896.

Budova je podsklepená a zastřešená valbovou střechou. Její architektonické ztvárnění vychází z historismu, což dokládá bohaté členění fasád zdobených bosáží, rostlinnými motivy a profilovanými římsami. Hlavní průčelí směřující do ulice 17. listopadu má dvacet čtyři os a doplňují ho dva vstupní portály zakončené věžičkami. Pravé křídlo lemující ulici Smiřických má dvanáct os, zatímco levé křídlo v ulici Školní disponuje dvaceti dvěma osami. V letech 1903 až 1904 byla přistavěna dívčí škola, čímž došlo k propojení budovy s vedlejší spořitelnou. V roce 1909 následovalo rozšíření o západní křídlo.

Objekt byl od počátku využíván ke vzdělávání; v jedné polovině sídlila obecná a měšťanská chlapecká škola, v druhé dívčí. Na dívčí škole působila až do roku 1911 Bohdana, dcera spisovatelky Boženy Němcové. Během první světové války sloužila budova k ubytování vojska. Stejně tomu bylo i za druhé světové války, kdy zde pobývali němečtí vojáci. Po roce 1945 byla škola v dezolátním stavu a vyžadovala opravy. V meziválečném období instituci významně podporovala sousední spořitelna, která žákům prvních tříd poskytovala vkladní knížky a financovala vybavení přírodovědné posluchárny. K významným osobnostem spojeným s vedením školy patřil ředitel Josef Matějka, starosta Sokola a pozdější starosta města, či František Materna, který zde jako ředitel působil po roce 1953.

V letech 1983 až 1993 prošla stavba rozsáhlou rekonstrukcí a následně byla znovu zkolaudována. Škola dnes nese označení Jednička, které odkazuje na systém číslování jičínských základních škol z druhé poloviny dvacátého století. Před hlavním vchodem se v menším parku nachází pomník Jana Amose Komenského.

Tato památka představuje cenný doklad rozvoje veřejné infrastruktury a vzdělanosti v českých zemích na sklonku 19. století. Návštěvníci Jičína mohou při procházce historickým centrem obdivovat nejen zachovalou architekturu, ale i její sepětí s vývojem města.