Zámeček Roželov leží v části obce Hvožďany v okrese Příbram, ve Středočeském kraji. Jedná se o patrovou stavbu s obdélným půdorysem zdobenou třemi rizality, která vznikla postupně ze skromných začátků. Původně tu na místě zvaném „na černé prsti" stávala stará myslivna. Ta byla nahrazena novou stavbou – fořtovnou – kterou v roce 1852 vystavěli v klasicistním stylu na okraji lesa na místě zvaném Na Sedlečkách. Stavba byla pro svou dobu moderní a dobře reprezentovala rozsáhlé arcibiskupské lesní hospodářství na Rožmitálsku.

Počátkem 20. století si ji vybral za letní sídlo pražský arcibiskup Lev Skrbenský z Hříště, který se zamiloval do místní krajiny. V letech 1903 až 1904 byla myslivna přestavěna v secesním stylu a vznikl tak zámeček, jaký známe dnes. Budova byla vybavena telefónem spojeným s blízkým rožmitálským zámkem. V roce 1905 přibyly další prvky: kaple s věžičkou a křížkem, která se nacházela v rizalitu na východní straně stavby, a okolo zámečku se rozvinula zahrada se vzácnými druhy rostlin. Ve 30. letech se zde občas ubytoval kardinál Karel Kašpar, který zemřel během německé okupace v roce 1941.

Po druhé světové válce se osud zámečku zlomil. Po skončení wojny v roce 1945 tudy procházela demarkační linie oddělující jednotlivé armády. Brzy na to komunistický režim arcibiskupské lesy včetně zámečku znárodnil a svěřil je Státnímu lesnímu podniku. Na počátku 50. let se zde komunistické úřady rozhodly internovat vedoucí osobnosti českého katolictví. Mezi internovanými byli například František Hála, který v zámečku 24. srpna 1952 zemřel, arcibiskup Beran, prelát Jan Šrámek a brněnský biskup Karel Skoupý.

Od 70. let 20. století byl zámeček proměněn na pionýrský tábor. V akcích Z byly vybudovány dalších několik budov a koupaliště. Po roce 1989 pronajímalo táborový areál sdružení KYMEVO od Lesů ČR. To se zde zabývalo táborovými programy přes 25 let, až do roku 2015, kdy se arcibiskupství pražské domáhalo vrácení svého majetku v rámci církevních restitucí. Poslední tábor se zde konal právě v roce 2015 a chatky byly rozprodány místním zahrádkářům.

Od té doby zámeček nenašel nové využití, ačkoli se v roce 2015 zrekonstruoval přilehlý domek správce. Stavba si zachovala svou podobu: patrový objekt s klasicistním základem a secesními úpravami, připojené litinové desky s arcibiskupským znakem, domek správce spojený kamennou zdí se vraty a přístavba jídelny z 80. let. V roce 2020 vikář pražské arcibiskupství Jan Balík vyjádřil naději, že by se zámeček mohl opět využívat pro tábory nebo rodinné pobyty financované z grantů a darů. V květnu 2024 se v zámečku konalo setkání věřících k 55. výročí smrti kardinála Berana, připomínající tak jeho stopy v tomto místě.

Dnes je zámeček nevyužívaný a veřejnosti není přístupný. Přesto zůstává zajímavou kapitolou české historie – svědectvím o životě šlechty a církve, o válce i ideologií, kterou měnily mnohokrát jeho stěny i osudy lidí, kteří zde byli.