Zámek Bolechovice se nachází na východním okraji obce Sedlec-Prčice v okrese Příbram, ve Středočeském kraji. Jde o pozdně barokní komplex, který je zapsán v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek pod číslem 36696/2-36. V současnosti patří zámek soukromé rodině Součkových a není veřejnosti přístupný. Součástí chráněného komplexu je také kaple sv. Jana Nepomuckého, kterou vlastní město Sedlec-Prčice.

První zmínka o Bolechovicích se datuje do roku 1381 v souvislosti se smrtí Markvarta z Bolechovic. V období na konci čtrnáctého a během patnáctého století se zde střídali zdejší vladykové, mezi nimi Jindřích z Bolechovic, který v letech 1448 až 1450 podporoval krále Jiřího z Poděbrad a později se stal purkrabím na Hluboké. Předpokládá se, že tvrz existovala již ve čtrnáctém století, ačkoliv je přímo zmíněna až v roce 1539, kdy ji Jan Žehart z Nasevrk prodal Janu Snětskému ze Snětu. Do počátku osmnáctého století střídala majitele řada šlechtických rodů, včetně Lobkovických z Vysokého Chlumce či Radečtých z Radče.

V roce 1704 koupil panství Tomáš Popovský ze Šarfenbachu a v roce 1716 si zde nechal postavit menší sídlo. Pozdně barokní zámek v své dnešní podobě však vznikl až v první polovině sedmdesátých let osmnáctého století pro nového majitele, rytíře Jana Karvinského z Karviné. V roce 1775 byla u brány na východní straně vystavěna kaple sv. Jana Nepomuckého. Stavební podoba zámku i kaple vychází s největší pravděpodobností od Mathiase Hummela, fresky jsou připisovány okruhu V. B. Ambrossiho. V roce 1776 Jan Karvinský zemřel a byl pohřben v nově postavené kapli.

Po Karvinském následovalo opět střídání vlastníků, až v roce 1882 panství získal Emanuel Kallberg, velkobchodník s chmelem a císařský rada. Kallberg přistavěl k zámku zadní křídlo a v letech 1889 až 1890 vybudoval dům pro hosty s charakteristickou italizující novorenesanční architekturou. Po roce 1900 připadlo panství židovské rodině Mautnerů. Během druhé světové války byli členové rodiny vyvražděni s výjimkou synovce posledního majitele, který se po roce 1938 zachránil útěkem do Kanady. Válečný zámek zabrali příslušníci SS.

V roce 1975 zakoupila zchátralý zámek rodina Součkova, která jej vlastní dosud a postupně jej opravuje. Na počátku dvacátého prvního století se na zámku konalo vždy v září zahájení zednářského roku lóže Dílo.

Zámek s přilehlými budovami představuje rozsáhlý komplex obsahující hospodářský dvůr, stáje, chlévy, sýpka, lihovar pocházející původně z roku 1780, kdy sloužil jako pivovar, a domek se zelinářskou zahradou. Uprostřed areálu je umístěn rybník. Samotnému zámku se dostalo jednopatrové podélné stavby s osmi okenními osami v západně orientovaném průčelí a nevýrazným středním rizalitem ukončeným trojúhelníkovým štítem. Kaple sv. Jana Nepomuckého, konstruovaná na půdorysu řeckého kříže, je pokryta mansardovou střechou s původní lucernou. Její vnitřek zdobí freska na klenbě zobrazující starozákonní motiv Hospodina zjevujícího se Mojžíšovi v ohnivém keři.