Zámek Brandýs nad Labem stojí na vyvýšené terase na levém břehu řeky Labe v souměstí Brandýs nad Labem-Stará Boleslav nedaleko Prahy. Jde o jednu z nejpoutavějších českých staveb, která od roku 2017 nese titul národní kulturní památky. Osudy tohoto místa jsou spjata s nejdůležitějšími kapitolami české, rakouské i evropské historie.

Brandýs ležel na důležité zemské stezce z Prahy na sever. Nejprve zde stála jen střežená broda, později tvrz. Zásadní proměnu přinesli na konci 15. století pánové z Cimburka – Jan Tovačovský se tu usídlil kolem roku 1468 a tvrz přeměnil v hrad. Úpravy pokračovaly v pozdně gotickém slohu i po jeho smrti. Rodina Krajířů z Krajku pak zahájila přestavbu na renesanční zámek, kterou vedli stavitelé Matteo Borgrorelli a Ettore Vaccani. Renesanční podobu zámku dotvářela i královská komora, která jej vlastnila od roku 1547.

Vrcholu slávy dosáhl zámek pod habsburskými panovníky. Ferdinand I., Maxmilián II. a především Rudolf II. jej postupně rozšiřovali a zdobili sgrafitovou výzdobou. K zámku patřila rozsáhlá italská zahrada s letohrádkem, míčovnou a bohatě zdobenou balustrádou se sochami a kašnami napájenými dřevěným vodovodem. Součástí zahrady byla také kamenná hlava delfína v manýristickém slohu. Vstupem do zahrady byla krytá chodba na pilířích zvaná Rudolfína. Zámek proslul i jako středisko lovectví – v revíru mezi Mělníkem a Jizerou se chovali zvlášť zubři a stádo bílých jelenů, dar ruského cara Petra I.

V 19. století se zde dějaly věci velkého významu. Roku 1813 se tu sešli rakouský císař František I., pruský král Fridrich Vilém III. a ruský car Alexandr I., aby připravili úder proti Napoleonovi. Později vlastnili zámek lotrinští Habsburkové, naposledy jej držel poslední rakouský císař a český král Karel I. Ten zde v mládí sloužil v dragounském pluku a na podzim roku 1911 sem přijel se svou novou manželkou Zitou na svatební cestu. Roku 1917 jej za osm milionů rakouských korun odkoupil a zahájil nákladnou rekonstrukci.

Po roce 1919 převzal zámek československý stát. Dlouho se zvažovalo, zda se stane letním sídlem prezidenta, ale nakonec byla vybrána Lána. Státní správa lesů jej měla v užívání až do roku 1995, kdy jej obdrželo město. To podniklo komplexní rekonstrukci s cílem zpřístupnit jej veřejnosti. Roku 2004, při příležitosti sedmisetletého výročí, byl zámek slavnostně otevřen s novou historickou expozicí. Od roku 2002 se zde na konci dubna koná Audience u císaře Karla I., slavnost ke cti blahoslaveného posledního českého krále.