zámek Libočany Zámek
Libočanský zámek, pozdně barokní architektonická perla ve stejnojmenné obci v okrese Louny, Ústeckém kraji, představuje fascinující kapitolu českých historických památek. Postavený kolem roku 1770 na místě starší tvrze, zámek je nejen kulturním dědictvím regionu, ale také svědkem bohaté historie a proměn vlastnického řízení. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka, což zdůrazňuje jeho význam pro zachování historických památek.
Historie zámku sahá až do roku 1595, kdy byla první písemná zmínka o libočanské tvrzi. Pravděpodobně ji postavil Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic. Po něm se vlastníci rychle střídali, což bylo běžné pro mnoho šlechtických statků té doby. V roce 1740 koupil Václav Karel Schroll ze Schrollenbergu tvrz a nechal ji zbořit, na jejím místě pak postavil nový barokní zámek spolu s parkem, kostelem Všech svatých a farou. Tento krok symbolizoval přechod od obranné funkce starší tvrze k reprezentativnímu sídlu šlechty.
Architektonicky je Libočanský zámek příkladem pozdně barokního stylu, charakterizovaného obdélnou, jednopatrovou budovou s mansardovou střechou a tříosým rizalitem. Fasády jsou členěny pilastry a zdobí je bohatá rokajová výzdoba. Interiéry zámku zachovaly svůj historický ráz s rokokovými dveřemi, kamny a stropy s fabionem. V jedné místnosti se dochovala původní štuková výzdoba a malované květinové dekorace, což svědčí o uměleckém vkusu tehdejších majitelů.
Vlastnictví zámku prošlo několika změnami. Po Václavu Karlu Schrollovi se střídali další významní osobnosti, jako byli Jan Valdemar z Valdštejna, Kryštof Doupovec z Doupova a jeho syn Vilém, nebo Jaroslav Bořita z Martinic. V roce 1806 se zámek dostal do rukou Josefa Schreitera ze Schwarzenfeldu, následně hraběte Kurzrocka z Wellingsbütellu a žateckého advokáta Jana Damma. Ve dvacátém století se vlastníci střídali rychleji, dokud v roce 1925 nekoupil František Weinhardt. Po znárodnění byl zámek používán jako byty pro zaměstnance a později jako archiv starých map.
Zajímavostí je, že mezi lety 1967 a 2015 uložil zde Ústřední správa geodézie a kartografie depozitář starých map. Tento fakt zdůrazňuje nejen kulturní, ale i vědeckou hodnotu areálu.
Dnes je Libočanský zámek majetkem Břevnovského benediktinského arciopatství svatého Vojtěcha a svaté Markéty, které se v roce 2015 pustilo do obnovy chmelařství a správy zámku. Zámek je dnes přístupný pro návštěvníky, kteří mohou ocenit jeho historickou architekturu a umělecké prvky.
Libočanský zámek je nejen památkou s bohatou historií, ale také svědkem proměn vlastnických struktur a kulturního dědictví. Jeho návštěva nabízí pohled na minulost a příležitost prozkoumat jedinečné prvky barokní architektury. Zámek je tedy nejen cenným kulturním dědictvím, ale také inspirací pro každého, kdo se zajímá o historii a umění.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Tehdy
Dnes
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1595
- První písemná zmínka o libočanské tvrzi
- 1770
- Postavení pozdně barokního zámku
- 1964
- Ochrana jako kulturní památka
- 2015
- Přebrání zámku benediktinským arciopatstvím
Stavební vývoj
Na místě původní tvrze byl kolem roku 1770 postaven pozdně barokní zámek. Budova má mansardovou střechu a je bohatě zdobena pilastry a rokajovou výzdobou. Interiéry si zachovaly rokokové prvky, včetně malovaných dekorací a štukových rámů.
Historické události
1595 - první písemná zmínka o libočanské tvrzi, 1770 - stavba současného barokního zámku, 1964 - prohlášení za kulturní památku, 2015 - převzetí zámku benediktinským arciopatstvím.
Vlastníci
Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic (1595), Václav Karel Schroll ze Schrollenbergu (1740), Václav Jeník z Gamsendorfu, Josef Schreiter ze Schwarzenfeldu (1806), hrabě Kurzrock z Wellingsbütellu (1850), Jan Damm (1861), Jan Münzberg, František Weinhardt (1925), Břevnovské benediktinské arciopatství (od 2015).
Zajímavosti
- Libočanský zámek je pozdně barokní architektonická perla postavená kolem roku 1770 na místě starší tvrze. - Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka, což zdůrazňuje jeho význam pro zachování historických památek. - V roce 1740 koupil Václav Karel Schroll ze Schrollenbergu tvrz a nechal ji zbořit, na jejím místě postavil nový barokní zámek spolu s parkem, kostelem Všech svatých a farou. - Architektonicky je Libočanský zámek příkladem pozdně barokního stylu s obdélnou, jednopatrovou budovou, mansardovou střechou a tříosým rizalitem. - Mezi lety 1967 a 2015 uložil zde Ústřední správa geodézie a kartografie depozitář starých map.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Zámek v Libočanech v okrese Louny je pozdně barokní stavba z doby okolo roku 1770. Vznikl na místě starší tvrze a od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka.
Libočanská tvrz se v písemných pramenech poprvé objevuje roku 1595. Postavit ji dal pravděpodobně Bohuslav Felix Hasištejnský z Lobkovic. Potom se tu vystřídala celá řada majitelů, mezi nimi Jan Valdemar z Valdštejna, Jaroslav Bořita z Martinic nebo Petr Příchovský z Příchovic. Roku 1740 tvrz od rytířů z Janinallu koupil Václav Karel Schroll ze Schrollenbergu. Ten ji nechal zbořit a okolo roku 1770 na jejím místě postavit zámek s parkem, kostelem Všech svatých a farou.
Panství pak zdědila jeho manželka Anna Marie se svým bratrem Františkem Antonínem z Weinbergeru. Majitelé se opět rychle střídali. Václav Jeník z Gamsendorfu prodal panství roku 1806 Josefu Schreiterovi ze Schwarzenfeldu. Později ho vlastnili hrabě Kurzrock z Wellingsbütellu, žatecký advokát Jan Damm a továrník Jan Münzberg. Od roku 1925 patřilo Františku Weinhardtovi.
Po znárodnění vznikly v zámku roku 1954 byty pro zaměstnance státního statku. V letech 1961 až 1966 tu měl depozitář Okresní archiv v Lounech. Od roku 1967 zámek sloužil jako archiv starých map. Archiv zeměměřictví a katastru se odtud vystěhoval v roce 2015, když skončil jeho nájem. Do Pardubic se tehdy převáželo kolem čtyřiceti tun papírových archiválií a také řada přístrojů a pomůcek, které dříve používali geodeti a kartografové.
Vlastníkem zámku je břevnovské benediktinské arciopatství. Od podzimu 2015 ho postupně přebíralo od nájemců. Klášter se zde zároveň pustil do obnovy chmelařství. Jeho hospodářská správa má na starosti chmelnice, zámek s areálem, hospodářský dvůr i bývalý pivovar.
Zámek je obdélná jednopatrová budova s mansardovou střechou. Uprostřed západního průčelí vystupuje rizalit o třech okenních osách. Fasády člení pilastry a zdobí je bohatá rokajová výzdoba. Místnosti v patře mají stropy s fabionem a štukovými rámci. Dochovaly se rokokové dveře a kamna. V jedné rohové místnosti zůstala původní štuková výzdoba a malované květinové dekorace s galantními scénami, pravděpodobně od malíře Jana Václava Tschöppera.
Autor projektu není písemně doložen. Historik Vratislav Ryšavý se domníval, že zámek navrhl žatecký architekt Johann Paul Loschy a že se přitom inspiroval stavbami Jakuba Augustona z Plzně.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas pro návštěvu Libočanského zámku je v jarním nebo podzimním období, kdy je příroda v plné kráse a teplota je příjemná. Tento čas rok je ideální pro procházky po parku kolem zámku.
Zámek lze také dosáhnout veřejnou dopravou; nejlepší spojení je možné najít v online vyhledávači.
Při návštěvě zámku si přineste ochranné oblečení a obuv vhodnou pro chůzi, zejména pokud plánujete procházky po parku. Nezapomeňte také na slunečník a vodu, zejména v letních měsících.
Pro fotografování je nejlepší místo u zámku s jeho barokní architekturou, kde se můžete podívat na fasády ve světle ranního slunce. Park kolem zámku nabízí krásné pozadí pro fotografie.
V okolí zámku je možné navštívit kostel Všech svatých a faru, které jsou v blízkosti. Děti se mohou těšit na procházky po parku a zkoumání přírody.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Některé takové objekty jsou zpřístupněné prohlídkami, jiné slouží jinému účelu nebo jsou soukromé. Zda a kdy je přístupná tato památka, jsme neověřili – informujte se u správce.
Jaká je otevírací doba a vstupné?
Otevírací dobu ani vstupné nemáme ověřené. Aktuální údaje zveřejňuje správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: č.p. 1, Libočany, Ústecký kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 43015/5-1239).
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
Akce v okolí
Zdroj akcí: otevřená data měst a obcí ČR (Národní katalog otevřených dat) a kalendář akcí Národního památkového ústavu.
V okolí
Park, kostel Všech svatých, fara, hospodářský dvůr a bývalý pivovar.
Ubytování v okolí
Tematická trasa
1. Bývalý pivovar (budova) – Historické místo, které připomíná dávné řemeslo v obci. 2. Hospodářský dvůr (areál) – Prostor spojený s péčí o krajinu a hospodařením. 3. Zámek Libočany (zámek) – Hlavní cíl cesty a dominanta celého areálu. 4. Park (zelený prostor) – Místo pro klidnou procházku v bezprostřední blízkosti zámku. 5. Kostel Všech svatých (kostel) – Duchovní památka s krásnou architekturou.
Sezónní doporučení
Jaro: V jarním období se zámek Libočany osvětluje nádherným květením, kdy zahrady nabízejí plnohodnotnou paletu barev. Sluneční paprsky vytvářejí přitažlivé stíny mezi starobylými architektonickými prvky, což dodává zámku jedinečnou atmosféru obnovy a naděje. Navštěvníci by měli využít tohoto času k procházce parkem bez přílišného davu, protože ještě není hlavní letní sezóna. Doporučuje se nosit oblečení vhodné pro mírné počasí a možná nějaký deštník, jelikož jarní mraky mohou být překvapivé.
Léto: Létě je zámek Libočany v plné síle svých atrakcí. Sluneční den poskytuje ideální podmínky pro prozkoumání historických interiérů a venkovních ploch, kde se mohou rodiny užít pikniku na zámecké louce. Kvůli vysokým teplotám je vhodné navštívit ráno nebo večer, aby se vyhnuli středu dne a přetěžujícím horkovlnám. Navíc je doporučeno přinést sluneční krém a vodu, protože létě může být značný počet návštěvníků.
Podzim: V podzimním období nabízí zámek Libočany pohled na stromy s barevnou listovou klenbou, což vytváří romantickou a klidnou atmosféru. Slunečné dny jsou ideálním časem pro procházku kolem zámku, zatímco vlhké počasí může být příležitostí k prozkoumání vnitřních prostor bez potřeby mít na mysli sluneční oblečení. Navštěvníci by měli mít na sobě teplejší oděv a možná i deštník, protože podzimské počasí je často proměnlivé.
Zima: Zimní návštěva zámku Libočany nabízí jedinečné pohledy na historickou architekturu v sněhovém krytu, což dodává místu magii a klid. Slunečný den přináší jasné světlo, které zdůrazňuje detaily zdiva a starobylých staveb. Navštěvníci by měli být opatrní na teplé oblečení a vhodné obuv, protože zimní počasí je chladné a sněhový pokryv může ztěžovat pohyb.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: SchiDD / CC BY-SA 3.0, rozlišení zvýšeno umělou inteligencí — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Příběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře