Zámek Měšice stojí ve stejnojmenné obci vzdálené 14 kilometrů severovýchodně od Prahy. Nejde jen o stavbu samotnou, ale o celek, který svého času patřil k nejzdůraznějším projektům českého šlechtictva. Rokokový zámek je součástí rozsáhlého barokního areálu o rozloze přibližně 40 hektarů, který zahrnuje kromě hlavního sídla také prostorný čestný dvůr se dvěma symetrickými řadami hospodářských budov, zámecké bažantnice a další stavby vázané účelným uspořádáním krajiny.

Stavbu zámeckého areálu nechal zbudovat František Václav z Nostic-Rienecku jako nové hlavní rodové sídlo, které mělo nahradit starou nevyhovující tvrz. Ta stála přibližně 300 metrů jižně od dnešního zámku od přelomu 13. a 14. století. Rokokový zámek sám postavil jeho syn František Antonín z Nostic-Rienecku. Výstavba probíhala ve dvou etapách: v letech 1767 až 1775 byl vztyčen hlavní obdélníkový dvoupatrový trakt a průčelí, v následujícím desetiletí (1780–1790) přibyla boční křídla. Na stavbě se podíleli významní umělci – tesař Josef Löffler a kameník František Lauermann, oba spolupracovníci Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Sám zámek projektoval architekt Antonín Haffenecker, výtvarnou výzdobu pak prováděli Josef Hager, Václav Ambrozzi a Petr Prachner.

Jako sídlo Nosticů měl Měšice veškeré atributy vznešeného panství. Původně jej obklopoval francouzský park, který se později transformoval na park anglického typu se pestrým souborem květin, stromů a volně umístěnými sochami. Hospodářský komplex zahrnoval dvě budovy, bažantnice a jízdárnu. Zdejší hodiny na průčelí zámku zhotovil mistr hodinář Sebastian Londensperger v Praze roku 1774; byly rekonstruovány a 1. května 2006 uvedeny znovu do provozu. Hromosvod instalovaný v roce 1775 pražským profesorem medicíny a fyziky dr. Josefem Tadeášem Klinkošem byl prvním svého druhu v Čechách. Zámek získal elektrické osvětlení v roce 1910, kdy byl připojen na dieselový agregát.

V zámku pobýval v letech 1776 až 1785 jako vychovatel český filolog a historik Josef Dobrovský. Zámek zůstal ve vlastnictví Nosticů až do roku 1945, kdy jej stát na základě Benešových dekretů zkonfiskoval. Zámecká knihovna a vybavení byly následně částečně zničeny nebo rozkradeny. V druhé polovině 20. století sloužil Měšice různým institucím – od Slovanské koleje, přes Ústřední školu Revolučního odborového hnutí (1948–1959) až po nemocnici (od 1964). V roce 1971 zde režisér Jan Matějovský natáčel film Pět mužů a jedno srdce. V roce 1996 převedl stát zámek a část budov do vlastnictví obce Měšice. Dnes zámek slouží Centru integrované onkologické péče.