zámek Štědrá Zámek
Zámek Štědrá je barokní památka v obci Štědrá v okrese Karlovy Vary. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka. Objekt je pozoruhodný především svou zámeckou enfiládou v patře, která je třetí nejdelší v Evropě. Areál tvoří samotná budova, hospodářské křídlo, výklenková kaple a přilehlý park.
Historie stavby začíná v roce 1630, kdy založil původní jednoposchoďový objekt Adam Jiří z rodu Kokořovců. Významnější změna nastala po roce 1730, kdy zámek nechal přestavovat Ferdinand Jakub z Kokořova. Autorem projektu mohl být architekt Tomáš Haffenecker. Po dokončení těchto prací se zde nacházelo panské sídlo přenesené ze Žlutic, díky čemuž se budova stala rezidencí.
Objekt prošel v následujících desetiletích několika zásadními změnami. V roce 1747 zámek vyhořel z nepozornosti sloužících. To vedlo k obnově a přestavbě v pozdně barokním stylu v roce 1751. Dnešní vzhled získal v rámci renovace v roce 1830. V té době byla do délky stavby vložena vstupní brána, upraveny klasicistní fasády a přistavěn nový štít zahradního průčelí s novobarokním portikusem a balkonem. Později, za vlastnictví rytíře Josefa Menčíka, vznikla na střeše věž s kupolí a terasovitým ochozem. Na cestě k zámku byla zřízena zimní zahrada.
Vlastnictví památky se v časech měnilo. Rod Kokořovců držel panství až do roku 1876, kdy se objekt dostal pod nucenou správu. V roce 1886 jej získal Karel Proksch, ale i v tomto období následovala nucená správa z důvodu zadlužení. Od roku 1915 až do roku 1945 patřil zámek rytíři Josefovi Menčíkovi. V druhé polovině 20. století byl majetkem československého státu a sloužil pro potřeby státního statku, kino, kanceláře a obřadní síň. Po roce 1989 byl prodán soukromému majiteli. Budovy následně zpustly, došlo k narušení statiky i zřícení portikusu v jižním průčelí. Od prosince 2011 je zámek i s parkem ve vlastnictví obce Štědrá.
K významným zajímavostem patří proslulá kokořovská obrazárna s díly barokního malíře Petra Brandla. Architektonickým unikátem zůstává zmíněná enfiláda, tedy dlouhý přímý průhled řadou místností v patře.
V současnosti obec Štědrá postupně provádí rekonstrukci. Byla vybudována nová střecha hlavní budovy, vyzděn zřícený středový rizalit jižního průčelí a proběhla obnova interiéru. Zaměřeno bylo zejména na historické podlahy a restaurování výmaleb stěn. Další opravy jsou v plánu.
Zámek Štědrá představuje cenný příklad barokní architektury s unikátní prostorovou dispozicí. Je to místo, kde se prolínají stopy různých epoch od baroka přes klasicismus až po novobaroko. Návštěva areálu nabízí setkání s historií rodu Kokořovců i architektonickým unikátem evropského významu.
Tehdy a dnes
Přetáhněte posuvník a porovnejte, jak mohla památka vypadat v době svého vzniku, s dnešním pohledem.
Tehdy
Dnes
Historická podoba vlevo je vizualizace generovaná umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Historické milníky
- 1630
- založení původního zámku Adamem Jiřím z rodu Kokořovců
- 1730
- přestavba Ferdinandem Jakubem z Kokořova
- 1747
- požár zámku
- 1751
- obnova a přestavba v pozdně barokním stylu
- 1830
- renovace, při které získal zámek dnešní vzhled
- 2011
- koupě zámku obcí Štědrá a zahájení rekonstrukce
Stavební vývoj
Původní jednoposchoďová stavba z roku 1630 byla po roce 1730 přestavěna. V roce 1751 následovala obnova v pozdně barokním stylu a v roce 1830 renovace s klasicistními fasádami a novobarokním portikusem. Za Josefa Menčíka byla na střeše přistavěna věž s kupolí.
Historické události
1747 vyhoření zámku v důsledku nepozornosti sloužících, 1964 vyhlášení kulturní památkou, 2011 nákup zámku obcí Štědrá.
Vlastníci
rod Kokořovců (do 1876), Karel Proksch (od 1886), rytíř Josef Menčík (1915–1945), československý stát (druhá polovina 20. století), soukromý majitel, obec Štědrá (od 2011)
Zajímavosti
– Zámek má v patře jednu z nejdelších řad místností s přímým průhledem v Evropě. – V budově se nachází proslulá obrazárna s díly malíře Petra Brandla. – V roce 1747 budova vyhořela z nepozornosti sloužících. – V druhé polovině 20. století sloužil objekt jako kino, kanceláře, obřadní síň a pro potřeby státního statku. – Od roku 1964 je památka chráněna jako kulturní památka.
Průvodce
Průvodce namluvil syntetický hlas vytvořený umělou inteligencí.
Zobrazit text průvodce
Text připravila umělá inteligence a neprošel redakční kontrolou. Může obsahovat nepřesnosti.
Vítejte u nás v obci Štědrá. Právě teď stojíte před budovou, která svou historií i vzhledem dominuje celému okolí. Před vámi se tyčí zámek Štědrá, nádherný příklad barokní architektury, který v sobě nese stálosti i změny několika století. Když se na něj nyní podíváte, vnímejte především jeho vyváženost a klid, který vyzařuje do přilehlého parku. Je to místo, kde se zastavil čas, ale zároveň cítíte, že se o něj v posledních letech začalo znovu pečovat.
Pojďme se společně vrátit v čase, abychom pochopili, jaktožto všechno vzniklo. Příběh tohoto místa začíná v roce tysíc šest set třicet. Právě v tomto roce zde Adam Jiří z rodu Kokořovců založil původní stavbu. V té době šlo o rezidenci panského sídla, tedy o místo, které mělo sloužit jako centrum správy okolních pozemků a zároveň jako reprezentativní domov pro šlechtickou rodinu. Zámek nebyl jen obyčejným domem, byl symbolem moci a statusu v krajině, kterou dnes známe jako Karlovarský kraj.
Jakmile budete přejímat pohled po fasádě a celkovém rozvržení areálu, všimněte si, že zámek není jen jedna budova. Celý komplex zahrnuje samotný hlavní zámecký objekt, hospodářské křídlo, které kdysi sloužilo k zajištění chodu celého panství, a také výklenkovou kapli, která byla duchovním centrem pro obyvatelé i hosty. Nezapomeňte vnímat i přilehlý park, který zámku dodává onen typický ráz odpočinku a elegance.
Architektura, kterou vidíte dnes, je výsledkem mnoha vrstev. V roce tysíc sedm set třicet zde pálil chuť pro změny Ferdinand Jakub z Kokořova, který budovu nechal přestavovat. Nicméně historie není vždy jen o rozkvětu. V roce tysíc sedm set čtyřicet sedm se stala tragédie, která budovu téměř zničila. Vzníkl zde velký požár. Co je však fascinující, je rychlost, s níž se k obnově přistoupilo. Již v roce tysíc sedm set padesát jeden byla zahájena oprava a nová přestavba v pozdně barokním stylu. Pokud se podíváte na detaily, které jsou dnes viditelné, vnímáte právě tento vliv. Finální doteku dnešního vzhledu pak získal zámek v roce tysíc osm set třicet během další renovace. Při těchto pracích pomáhal svou zkušeností architekt Tomáš Haffenecker, který pomohl sjednotit celkový dojem stavby.
Když přemýšlíme o lidech, kteří zde žili, musíme zmínit kromě rodu Kokořovců také rytíře Josefa Menčíka, který zde v pozdějších dobách sídlil. Představte si, jaké to muselo být, procházet těmito chodbami v dobách, kdy zámek sloužil jako centrum společenského života, kde se rozhodovalo o osudech mnoha lidí v okolí.
Nyní vás chci vzít k něčemu, co je skutečně unikátní a co byste neměli přehlédnout, pokud budete mít možnost nahlédnout do vnitřních prostor. V patře zámku se nachází jedna z nejdelších řad místností s přímým průhledem v celé Evropě. Je to architektonický prvek, který vytváří neuvěřitelný pocit hloubky a prostoru. Je to v podstatě nekonečná osa, která vás provází budovou a ukazuje, jak ambiciózní byli stavitelé. Dalším skvostem je proslulá obrazárna, kde můžete obdivovat díla malíře Petra Brandla. Tato sbírka je důkazem vysokého kulturního vkusu lidí, kteří zde žili.
Zde je však i jedna zajímavost, která má v sobě něco z lidské nepozornosti. Pamatujete si onen požár z roku tysíc sedm set čtyřicet sedm, o kterém jsem mluvil? Historické záznamy nám říkají, že k této katastrofě nedošlo kvůli blesku nebo vnějšímu útoku, ale zprostě z nepozornosti sloužících. Je fascinující, jak jedna malá chyba v domácnosti mohla téměř smazat z mapy takto významnou stavbu.
Zámek však prošel i obdobím, kdy jeho funkce byly zcela jiné než v dobách šlechtických rodů. V druhé polovině dvacátého století se budova změnila v něco mnohem dostupnějšího pro obyčejné lidi. Představte si, že v těchto historických zdech fungovalo kino, kanceláře a obřadní síň. Zámek tak přestal být uzavřeným světem panského rodu a stal se součástí každodenního života obyvatel obce.
Tento stav trval až do roku dva tisíc jedenáct, kdy došlo k zásadnímu zvratu. V tomto roce koupila zámek obec Štědrá. Bylo to rozhodnutí, které dalo start velké rekonstrukci. Obec se rozhodla, že tento klenot v ihrem kraji zachrání a vrátí mu jeho formerní slávu. Právě díky tomuto úsilí dnes můžeme stát před budovou, která je chráněna jako kulturní památka již od roku tysíc devět set šedesát čtyři.
Když se nyní znovu podíváte na celou stavbu, zkuste v ní spojit všechny tyto obrazy. Vidíte původní základ z roku tysíc šest set třicet, cítíte žár požáru z poloviny osmnáctého století, vnímáte eleganci barokních přestavb a slyšíte ozvěny filmů, které se zde hrály v minulém století. Je to místo, které přežilo vše a stále tu stojí jako svědek historie Karlovarského kraje.
Pojďme nyní pomalu zakončit tuto část našeho putování. Doporučuji vám nyní v klidu obejít celý areál, zamyslet se nad osudy rodů Kokořovců a Menčíků a nechat se inspirovat atmosférou tohoto místa. Projděte si park, podívejte se na kapli a vnímejte ticho, které zde panuje. Zámek Štědrá má v sobě mnoho dalších tajemství, která čekají na vaše objevení.
Děkuji vám za pozornost a přeji vám příjemný zbytek dne při prozkoumávání tohoto nádherného historického sídla. Užijte si svůj čas v obci Štědrá.
Tipy pro návštěvníky
Nejlepší čas pro návštěvu barokního zámku ve Štědré je během jarních a podzimních měsíců, kdy okolní příroda nabízí neopakovatelné scenérie pro obdivování historické architektury. S sebou si na cestu vezměte pohodlnou obuv vhodnou pro pohyb v blízkosti stavby procházející stavební obnovou a také fotoaparát pro zachycení barokních detailů. Pro fotografování se nejvíce hodí dopolední a pozdní odpoledne, kdy boční sluneční svit ideálně zvýrazní členitou historickou fasádu starou téměř čtyři sta let. V bezprostředním okolí památky v okrese Karlovy Vary můžete navštívit přilehlý zámecký park, který nabízí příjemné prostředí pro klidnou procházku v přírodě. Pro rodiny s dětmi je výlet vhodný zejména díky zmíněnému zámeckému parku, kde si malí návštěvníci mohou užít volný pohyb a objevování okolní zeleně.
Časté dotazy
Dá se památka navštívit?
Některé takové objekty jsou zpřístupněné prohlídkami, jiné slouží jinému účelu nebo jsou soukromé. Zda a kdy je přístupná tato památka, jsme neověřili – informujte se u správce. Podle památkové evidence probíhá obnova, přístup proto může být omezený.
Jaká je otevírací doba a vstupné?
Otevírací dobu ani vstupné nemáme ověřené. Aktuální údaje zveřejňuje správce památky.
Kde se památka nachází?
Poloha: č.p. 1, Štědrá, Karlovarský kraj. Přesné místo ukazuje mapa na této stránce.
Proč je památka chráněná?
Je zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek ČR jako kulturní památka (rejstříkové číslo 40508/4-1049).
Firmy v okolí
Provozujete u této památky restauraci, ubytování, obchod, muzeum, půjčovnu, wellness nebo jinou službu pro návštěvníky? Zobrazte se přímo lidem, kteří k památce míří — takhle vás v aplikaci i na webu uvidí:
V okolí
Přilehlý zámecký park.
Ubytování v okolí
Výlety a aktivity v okolí
Průvodcovské výlety, vstupenky a aktivity v okolí od GetYourGuide
Partnerský odkaz: nakoupíte-li u partnera, můžeme obdržet provizi. Cena pro vás se tím nemění.
Hledat výlety a aktivity →Tematická trasa
Zde je návrh tematické trasy:
1. Zámek Štědrá – hlavní stavba. Procházka po historickém sídle a prohlídka jeho architektury. 2. Zámecký park – zelená plocha přilehlá k budově. Ideální místo pro klidnou procházku v přírodě v bezprostředním okolí památky.
Sezónní doporučení
Jarní měsíce přinášejí probouzející se přírodu v okolí Karlovarského kraje, kdy stromy kolem areálu teprve začínají zelenat a rána bývají často zahalena do mlhy, která dodává starobylým zdím tajemný nádech. Sluneční paprsky pomalu nabízejí příjemné světlo pro venkovní fotografování exteriérů, přičemž půda v parku může být po tání sněhu stále velmi rozmáčená. V tomto období se hodí pevná a nepromokavá obuv spolu s teplejší větrovkou, protože venkovní teploty během dne ještě výrazně klesají.
Během teplých letních měsíců obklopuje sídlo bujná vegetace a vysoké stromy plně listí, které částečně stíní pohledy na probíhající stavební úpravy, zatímco slunce ozařuje fasádu po většinu dne. Atmosféra je zde velmi poklidná a ideální pro poklidné procházky kolem venkovních zdí, neboť hlavní turistické proudy míří spíše do známějších lázeňských měst v regionu. Na tyto výlety si s sebou vezměte lehké prodyšné oblečení, pokrývku hlavy proti slunci a dostatek pitné vody, protože v okolí nenajdete mnoho možností občerstvení. Nejvhodnější čas pro návštěvu je podvečer, kdy slunce klesá níže k obzoru a vytváří zajímavé stíny na starých cihlách a kamenných prvcích.
Podzimní čas proměňuje okolní krajinu v pestrobarevnou paletu odstínů žluté, červené a hnědé barvy, což spolu s občasným deštěm a spadaným listím vytváří melancholickou náladu vhodnou pro rozjímání u historických staveb. Světlo bývá velmi měkké, často tlumené nízkou oblačností, což dává exteriérům jedinečný vizuální ráz, avšak kvůli vlhku a větru se rychle ochlazuje. Pro tuto část roku je nezbytné zvolit vrstvené oblečení, nepromokavou bundu a teplé rukavice. Návštěvníci ocení naprosté ticho a prázdné okolní cesty, jelikož sezóna výletů již skončila, přičemž nejlepší doba pro příchod k objektu je kolem poledne, kdy je venku nejtepleji.
Zimní období zahaluje Štědrou do sněhové pokrývky, kdy se celá krajina ztiší a ranní mrazíky kreslí ledové vzory na zbytcích stavebních materiálů v okolí. Dny jsou velmi krátké, slunce rychle zapadá a brzké šero dodává celému areálu chladný a uzavřený ráz, který podtrhuje probíhající stavební pauzu. V adventním čase nebo v hluboké zemi zde nepotkáte téměř nikogo, takže si můžete vychutnat naprostou samotu, ideálně kolem poledne, kdy je venku alespoň trochu denního světla.
Vizualizace a umělecké pohledy
Vizualizace jsou generovány umělou inteligencí a slouží jako inspirace.
Fotografie z okolí
Reálné snímky pořízené v okolí památky
Zdroj a licence jsou uvedeny u každého snímku.
Tipy od návštěvníků
Zatím žádné tipy. Buďte první!
Přihlaste se a přidejte svůj tip.
Zdroje a literatura
Fotografie: Salim2 / CC BY-SA 3.0 — Wikimedia Commons. Autor a licence se zobrazí i po najetí na snímek.
Faktickým podkladem tohoto textu byl článek na Wikipedii, jehož autory jsou přispěvatelé Wikipedie. Článek je dostupný pod licencí CC BY-SA 4.0.
Poloha na mapě
Další památky – Štědrá
Zobrazit vše v obciPříběhy a pověsti
Legendy, pověsti a příběhy spjaté s touto památkou
Fotografie návštěvníků
Zatím žádné fotografie. Buďte první, kdo přidá fotografii z návštěvy!
Přihlaste se a přidejte svou fotografii nebo hodnoťte.
Za ověřenou návštěvu v aplikaci získáte víc bodů — poznáme podle GPS, že jste na místě.
Recenze a komentáře