zámek Veselí Zámek

Zámek ve Veselí patří mezi méně známá, avšak hlubokými historickými kořeny spjatá místa česko-moravské hranice. Leží na Klatovsku a jeho příběh se rozprostírá více než šest set let — od nejstarších zmínek o vsi až po současné plány na záchranu. Budova je zapsána v seznamu ohrožených kulturních památek, přesto právě nyní dochází k postupné, důsledné regeneraci, kterou vedou místní nadšenci a majitel z Berlína.

Původní veselská tvrz se poprvé připomíná roku 1379 v rukou Stacha, později ji držel Jan z Veselí (1404). Kolem přelomu 15. a 16. století ji koupil Petr Suda z Řeneč a připojil ji k sousednímu janovickému statku — leč Sudova loupežná činnost vedla ke konfiskaci. Statky se dostaly Janovským z Janovic. Roku 1581 je převzal rod Fremutů ze Stropčic, následně Čejkové z Olbramovic, kteří je v roce 1669 prodali Vilému Albrechtovi z Kolovrat. V roce 1757 patřily oba statky hraběti Karlu Josefu Palmovi. Na přelomu 18. a 19. století veselská tvrz postupně ztrácela na významu a byla opuštěna.

Oživení přinesla až přestavba. V letech 1863 až 1885 ji Fridrich Stadion-Thannhausen nechal přebudovat na zámek. Stavitelem byl klatovský stavbyvedoucí Josef Mayer, který se předpokládá nechal inspirovat blízkým zámkem v Bezděkově. V roce 1885 majetek koupil Bedřich Matzenauer. Během druhé světové války byl majetek Mazenauerovcům kvůli židovskému původu konfiskován Němci. Po roce 1948 se stal státní vlastnictvím a sloužil zemědělským podnikům jako administrativa, později jako byty.

Zámek dnes vlastní Andreas Oliver Bechinie z Berlína, potomek starobylého rodu Jana Bechyně z Lažan. V roce 2014 byl založen spolek Tvrz Veselí s ambicí pamâtku obnovit, otevřít veřejnosti a využívat pro kulturu a vzdělání. Se majitelem má spolek uzavřenu třicetiletou smlouvu za nominální korunu ročně. Financování probíhá veřejnou sbírkou a pravidelnými příspěvky vlastníka. Dosavadní práce se soustředily na opravu plochých střech a střechy věže — dílo zdlouhavé, avšak nezbytné. Zámek se pomalu vrací do povědomí a péče.