Zámek Blšany stojí v obci Blšany u Loun v Lounanské oblasti a představuje důležitou součást místního kulturního dědictví. Od roku 1964 je chráněn jako kulturní památka. Jednopatrová stavba s obdélným půdorysem byla v průběhu své historii postupně přetvářena podle potřeb a vkusu jednotlivých majitelů.

Počátky stavby sahají do poslední čtvrtiny šestnáctého století, kdy si Jan Hruška z Března obec Blšany koupil a nechal zde postavit své první panské sídlo. Stavba tak vznikla v období, kdy místní šlechta budovala svá venkovská sídla. Po jeho smrti majetek zdědil jeho syn Adam Jan Hruška z Března. V roce 1628 jej převzal od syna bratranec Adam Jindřich Hruška z Března, který zastával úlohu hejtmana Žateckého kraje. Tento majitel patřil tedy mezi osobnosti s vlivem v regionu.

Následoval jeden z zlomových bodů v historii stavby. V třicetileté válce utrpěla česká země těžkými ztrátami a střety zničily či poškodily mnoho staveb. Po tomto konfliktu se sídlo dostalo do rukou Jana Karla Příchovského z Příchovic, kterému jej v roce 1637 prodaly tři dcery tehdejšího majitele. Příchovský nechal starou tvrz přestavět v novém slohu doby – vytvořil z ní barokní zámek, který znamenal modernizaci stavby a jejího vzhledu. Takto přebudovaná stavba přežila následující století. Roku 1682 ji pak nejmladší dcera Jana Karla Příchovského z jeho třetího manželství odkázala pražskému arcibiskupství. Následoval dlouhý okres, kdy v zámku žili pouze arcibiskupští úředníci a administrátoři. Později jej arcibiskup Bedřich Schwarzenberg prodal svému bratru Janu Adolfu ze Schwarzenbergu, který Blšany připojil ke svému cítolibskému panství.

Nový průlomu přinesla dvacátá stě. V období 1924–1949 se zámek stal soukromým majetkem. Po tomto období jej převzal Semenářský statek Louny, který zde v roce 1965 zřídil byty v prvním patře, čímž stavbu částečně přizpůsobil novým účelům.

Architektonická podoba zámku odráží jeho vývoj. Původní tvrz byla ze severu a západu chráněna rybníky. Dochovaný jednopatrový zámek má obdélný půdorys orientovaný tak, aby se jeho průčelí otevíralo do hospodářského dvora. Fasádu člení charakteristické pásové římsybaroka. Zvláštní pozornost si zaslouží interiér – přízemní chodby a schodiště jsou zaklenuta valenou klenbou doplněnou lunetami. Okna na fasádě nevynikají jen svým obdélným tvarem, nýbrž i rámy tvořenými štukaturami nebo kamenným tesaným materiálem, což svědčí o qualitě provedení a péči o estetické detaily.

Blšany tedy vyprávějí příběh více než čtyř staletí české histor – od rytiřských sídel přes barokní transformaci až k modernímu osudu kulturního majetku. Jejich architektura a prvky vnitřního vybavení jej řadí mezi zajímavé příklady venkovských zámků v severočeské oblasti.