Na vrchu Žďáru, ve výšce 583 metrů jižně od městyse Chudenice v Klatovsku, stojí zděná věž vysoká 45 metrů. Návštěvník ji může zdolat prostřednictvím 138 schodů vedoucích k vrcholu. Jmenuje se Bolfánek – jméno, které pochází od sv. Wolfganga, kterému byla původně zasvěcena stavba. Dnes je tato rozhledna chráněna jako kulturní památka.

Původ stavby sahá až do středověku. Tradice váže její počátky k roku 973, kdy měl na Žďáru přenocovat sám svatý Wolfgang, bavorský světec. Cestou z Prahy totiž právě vysvětil prvního českého biskupa Dětmara. Kdy přesně byla původní kaplička postavena, není známo. Avšak písemné prameny dosvědčují, že církevní stavba zasvěcená sv. Wolfgangovi zde již existovala před rokem 1600 a byla cílem poutí.

Vrcholné období přinesl 18. stolet. V letech 1724 až 1729 byla na místě staré stavby postavena nová kostel podle návrhu Františka Maxmiliana Kaňky, významného architekta své doby. Stavbu inicioval František Josef Czernin. Kaňka navrhl mohutný chrám se zaklenutou lodí a zvonnicí zakončenou rozměrnou cibulovou bání s lucernou. Kostel měl tři oltáře. Hlavní oltář zasvěcený sv. Wolfgangovi byl darem hraběte Františka Josefa. Dva boční oltáře – jeden sv. Jana Nepomuckému, druhý sv. Václavovi – věnovala Isabella Marie, manželka Františka Josefa, rozená komtesa z Merode-Westerloo. K chrámu patřila také Šlépějova kaple, kterou nechal vystavět Prokop Vojtěch, syn Františka Josefa. V ní si poutníci prohlíželi údajné otisky nohy sv. Wolfganga a jeho biskupské berly. Poutě na Bolfánek se konaly tradičně 21. října. Při bohoslužbách a zpovědích pomáhal poustevník, kterému byla u kostela zřízena zvláštní obydlí, také podle návrhu architekta Kaňky.

Osud byl však zlý. Roku 1786 vydal císař Josef II. výnos, kterým označil kostel za filialku a následně jej zrušil. Mobiliář rozprodali do okolních kostelů a kaplí. Chrám sám začal chátrat a pouštět se. Do roku 1810 byl kvůli špatnému stavebnímu stavu zcela zbourán. Kamenný materiál se využil k stavbám v okolí – nejvíce putoval do ohradní zdi Bažantnice pod Lučicemi.

Zbývající zvonica se ale neztratila. Roku 1814 se rodina Černínů rozhodla věž adaptovat na rozhlednu. Tesař Kubát z Pušperka ji upravil v novogotickém stylu; práce trvaly až do roku 1845. Při přestavbě vložili do místa bývalé chrámové kruchty velké obloukové okno. Dodnes jsou na bocích věže patrny stopy napojení někdejší chrámové lodi a zbytky její základů.

Bolfánek dnes svědčí o neobvyklém osudu stavby. Původně sakrální chrám se stal veřejným vyhlídkovým bodem. Těch 138 schodů vede návštěvníka vrstvami času – skrz barokní monumentalitu, skrz novogotické úpravy – až na vrchol, odkud se rozprostírá rozhled na krajinu Klatovska.