Zámeček Rudolfov leží v dolní, západní části města Rudolfova v okrese České Budějovice, zhruba čtyři kilometry východně od správního centra. Své jméno a vznikem je vázán na zlatý věk horního města, které bylo založeno roku 1585 na základě výsadní listiny издané císařem Rudolfem II. Město získalo status svobodného královského horního města s rozsáhlými privilegii, neboť prosperovalo díky těžbě stříbra, která v kraji probíhala již od 14. století.

Samotný zámeček dal postavit v roce 1590 jeden z nejvýznamnějších místních těžařů a podnikatelů Jan Hőlzl ze Sternsteinu – stavba byla známa jako Hőlzlův dům. Hőlzl si však svůj majetek neuchoval dlouho a prodal ho Bohuslavu Malovcovi z Malovic. Po Bohuslavově smrti v roce 1608 zde sídlil jeden z jeho čtyř synů, rovněž jménem Jan. Ten však měl smůlu – když vypuklo stavovské povstání v roce 1618, Rudolfov nebyl bezpečný a Jan Malovec se uchýlil na jiná panství.

Zámek se stal štábem stavovského vojska, které se od listopadu 1618 rozmístilo v okolí. Brzy však přišla porážka. V červnu 1619 španělský plukovník Baltasar de Marradas přivedl na pomoc císařským jednotkám své vojenské oddíly. Spojenecké vojsko Rudolfov dobylo a vyplenilo. Marradas, který později dosáhl hodnosti generála a později i maršálka, se stal držitelem zámku jako konfiskátu po porážce českých stavů. Pod jeho vedením přišla první větší přestavba po roce 1620.

Když Marradas zemřel, zdědil jeho brother Bartoloměj rodinná panství. Roku 1661 je však prodali knížeti Janu Adolfu I. ze Schwarzenbergu, čímž prošel zámeček do rukou mocného šlechtického rodu. V 18. století se okolní plochy využívaly vojensky – na staré horní šachtách vznikly dělostřelecké depoty. Roku 1768 si zámek pronajal vysoký důstojník František Oldřich kníže Kinský ze Vchynic. Od té chvíle sloužil armádě – nejdříve rakouské, později československé – až do počátku devadesátých let 20. století.

Stavebně se zámek skládá z patrové budovy se čtvercovým půdorysem, krytou valbovou střechou se zbytky starobylého vyhlídkového altánu uprostřed. Hlavní průčelí orientované k jihu bylo v minulosti klasicistně upraveno; stejně tak okna a dveře z období klasicismu. V přízemí se nachází ústřední prostor krytý valenou klenbou s charakteristickými výsečemi a sítí hřebínků.

Po skončení vojenského užívání přešel zámeček do soukromého vlastnictví. Od února 2023 patří společnosti LEKA DEM s. r. o. se sídlem v Českých Budějovicích. V areálu sídlí několik soukromých firem, ale sám zámek není veřejnosti přístupný. Navzdory této skutečnosti zůstává architektonickou a historickou svědkyní turbulentních let českých dějin i zašlé slávě Rudolfova jako viděného horního města.