Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Loučeni patří mezi nejvýznamnější barokní sakrální stavby zasvětené architektuře. Nachází se v těsné vazbě na zámek, jehož součást tvoří – konkrétně v jeho východním křídle. Od roku 1965 jsou kostel a zámek společně chráněny jako kulturní památka a svědčí o hluboké spojitosti správce panství s boží slvou.

Architektem kostela byl František Maxmilián Kaňka, který jej realizoval v letech 1710–1713. Toto období bylo jedním z nejproduktivnějších období baroka v českých zemích a Kaňka patřil mezi přední tvůrce doby.

Stavbu charakterizuje zcela originální centrální půdorys na křížovém schématu, který vytváří vyvážený a harmonický dojem. Na severní straně hlavního portálu se zvedá hranolová věž s jónskými pilastry na zaoblených nárožích, jež dodává stavbě dynamiku. Věž byla později upravena v roce 1848, kdy prošla modernizací. Střední část kostela je završena plochou kupolí, která uzavírá interiérový prostor a umožňuje vstup světla. Křídla stavby mají křížové klenby. Stěny člení lizény a pravoúhlá okna se šambránami, která doplňují prohnuté římsy. Kostel byl vymalován v 19. století, čímž získal další vrstvu bohatství.

Vnitřek kostela uchovává zařízení pocházející již z doby jeho výstavby. Hlavní oltář disponuje rozlehlou architekturou a nesí obraz Nanebevzetí Panny Marie, který se předpokládá pochází z okruhu významného barokního malíře Petra Brandla. Na oltáři se nacházejí sochy svatého Václava, svatého Víta a andělů, které se snad podařilo vytvořit českému sochaři Janu Oldřichu Mayerovi. Tři boční oltáře vyzdobují obrazy святého Karla Boromejského z roku 1746 a Smrti svatého Josefa. Třetí obraz předpokládá se pochází z dílny A. Brauna. Všechny tyto prvky vytváří v interiéru atmosféru hlubokého věrouctví.

Okolí kostela a zámku si zaslouží stejnou pozornost. Z první poloviny 19. století pochází anglický park se dvěma rybníky, v nichž se odrážejí barokní sochy s antickými motivy – Aenea odnášejícího otce z Tróje a patrně i scéna Únosu Proserpiny. Tyto sochy pochází z baroka, kolem roku 1700. V parku a jeho okolí se rozprostírá bohatá sbírka menších pamětihodností. V obci se nacházejí sochy svatého Jana Nepomuckého s legendárními reliéfy a svatého Prokopa. Kaplička svaté Rodiny stojící u lesního okraje v tichosti skrývá obraz Pouť svaté rodiny do Jeruzaléma od Emanuela Neumanna z roku 1913 a sochův archanděla Gabriela z 18. století.

V lese severovýchodně od Loučeně u proslulé studánky zvané Boží voda se rozprostírá výrazný celek empírových pomníků. Patří k nim krucifix, kamenný pomník knížete K. A. Fürstenberka († 1799) a sloup na paměť Karla z Fürstenberka z roku 1796. Pomníky pocházejí převážně ze začátku 19. století a představují díla umělců okruhu Josefa Malínského či Václava Prachnera.

Dnes se v kostele konají pravidelné bohoslužby v sobotu a pátek vždy v 16 hodin. Návštěvník tak získá možnost spatřit tento klenotek v jeho původní funkci.