Na návsi vesnice Okrouhlé Hradiště u Konstantinových Lázní stojí římskokatolický kostel zasvěcený narození svatého Jana Křtitele. Jde o zajímavý příklad malého farního kostela, který přežil všechny peripetie české historie a dodnes slouží místní komunitě. Od roku 1994 je chráněn jako kulturní památka.

Kostelík na tomto místě existoval již od středověku. První písemná zmínka o něm pochází z roku 1380 a souvisí s právem podání farnosti, které tehdy měli páni z Gutštejna, sídlící na nedalekém hradě. Až do roku 1433 byl kostel farním, pak se stal kostelem filiálním, podřízeným farnosti v Čelivi. Období reformace přineslo zásadní zlom: přibližně třicet let byl kostel v rukou protestantů. Po skončení třicetileté války se vrátil do péče katolíků a od roku 1696 si znovu vydobyl status farního kostela.

Tato změna status quo předpokládá se provázela barokní přestavbou, jejíž rozsah a detaily však tradice neuchovala. O budoucím osudu rozhodla katastrofa: v roce 1861 postihl vesnici ničivý požár, který se neubránil kostel, fara, škola ani část obce. Obnova trvala dlouho. Zničený kostel vypěstoval na dvacet let a až v roce 1881 jej nahradil úplně nový chrám ve znamení novorománského stylu. Stavitel vrchnosti F. Adam nejen projektoval novou stavbu, ale začlenil do ní i technicky nezničené části původní stavby. Při přestavbě byla zbourána starou věž a postavena nová – štíhlá a čtyřpatrová se dvěma výraznými postranními přístavky, zakončená jehlanovitou střechou.

Dvacáté století přineslo nové zkoušky. Po druhé světové válce následoval odsun původních obyvatel a postupující zanedbávání kostela. Na počátku devadesátých let se nacházel v havarijním stavu: střecha byla vážně poškozena, stejně jako fasády. Prohlášení kulturní památkou v roce 1994 zahájilo záchranu. Následující léta přinesla systematickou obnovu: věž byla opravena do roku 1995, v roce 2003 byla obnovena střešní krytina a zprovozněny obnoveného zařízení hodiny z počátku devatenáctého století. Celková rekonstrukce budovy byla ukončena v roce 2006.

Stavba se jeví harmonicky: obdélníková loď volně přechází na východě v trojboce uzavřený presbytář, za nímž se rozkládá sakristie. Zvlášť pozoruhodná je věž s klenuým portálem a bočními prostory. Vnitřek nese zbytky své průlomové doby – vitráž se jmény padlých z první světové války z roku 1918 a kamenné náhrobníky z osmnáctého století vložené do podlahy. Ostatní interiér pochází z konce devatenáctého století v historizujícím slohu.

Dnes je Kostel narození svatého Jana Křtitele vzorným příkladem toho, jak může péče a systematická restaurace vrátit život zdánlivě ztraceným památkám. Člověku v něm připomíná, že ani ztráta nemusí být konečná – nezbytná je jen vůle na ni pamatovat.