Kostel svatého Vavřince stojí při jižním okraji Krásného Údolí v okresu Karlovy Vary a reprezentuje ojedinělé propojení architektonických slohů různých dob. Jako orientovaný římskokatolický kostel je chráněn jako kulturní památka od roku 1964.

Kostel vznikl nejspíš ve druhé polovině 15. století, kdy byla přestavěna stará gotická kaple nebo postaven nový chrám na místě původní stavby. Některé historické prameny datují výstavbu do roku 1464. Pozůstatkem původní středověké kaple je pravděpodobně dnešní sakristie. V roce 1498 se Krásné Údolí dočkalo povýšení své fary na plebánii. Husitská reformace přinesla zásadní změnu – správu kostela převzali premonstrát z blízkého kláštera Teplá. Počátek 16. století přinesl přestavbu z roku 1532, která utvářela podobu stavby dodnes. V letech 1575 a 1578 byly postupně zavěšeny dva zvony.

Osudovým se pro kostel stal rok 1697, kdy přestal být farním chrámem a připadl pod správu fáry v sousedním Útvině. Zlomovým momentem se stala barokní přestavba kolem roku 1774, která výrazně změnila ráz stavby – byla vybudována kaple Olivetské hory, starý místní hřbitov zrušen a založen nový. Téhož roku byla v Krásném Údolí zřízena lokálie, jíž bylo v roce 1856 přiděleno postavení samostatné farnosti.

Druhá polovina 20. století nesla tragický osud – po druhé světové válce a následném vysídlení německého obyvatelstva kostel postupně chátral. V roce 1970 byla provedena částečná stabilizace: opravena střešní krytina, báň dostala nové oplechování a vnější stěny novou omítku. Během 90. let minulého století kostel podlehl několikanásobnému vykrádání, při nichž zmizely některé cenné plastiky. Zásadní obnova přišla až v 21. století, kdy římskokatolická církev zahájila komplexní restaurování s podporou Karlovarského kraje a příspěvkem ze Státního zemědělského intervenčního fondu. Opraveny byly fasády, cibulová báň získala nové oplechování a střecha novou šindelovou krytinu.

Stavebně se jedná o jednolodní stavbu na obdélném půdorysu s valbovou střechou. Charakteristickým prvkem je osmiboká zvonice s cibulovou bání, kterou završuje polygonální lucerna s makovicí a dvouramenným křížem. Presbytář je trojboce ukončen a doplněn bočně připojenou sakristií. Interiér disponuje plochostropy se dřevěnými kazety a malovanými pilastry. Nad triumfálním obloukem se nachází freska s rodovým znakem bádenských markrabat.

Vnitřní vybavení tvoří tři oltáře: hlavní pozdně barokní se zavěšeným obrazem sv. Vavřince a sochami sv. Kateřiny a sv. Barbory, postranní oltář Panny Marie s pozdně gotickou Madonou a oltář sv. Barbory s olejomalby Utrpení a obrazem sv. Jana Křtitele. Pozůstatky barokních plastik z kaple Olivetské hory – včetně klečícího Krista – byly po zrušení kaple integrovány do interiéru, později částečně přemístěny do kaple bečovského zámku. Celkově tak kostel reprezentuje bohatou vrstvu českého církevního umění od pozdní gotiky po baroko.