Kaple Bolestné Panny Marie stojí na kopci Průhon nad Berounem jako výrazná stavba s kořeny sahajícími hluboko do 18. století. Jde o novogotickou stavbu chráněnou jako kulturní památka České republiky. Vedle kaple se nachází studniční stavění kryté valbovou střechou, které chrání pramánek, jenž byl po staletí středem lidové zbožnosti.

Poutní tradice vznikla legendou. Roku 1723 prý místní ovčák u studánky spatřil poutníka omývajícího si zraněný bok, kterého si následně interpretoval jako zjevení svatého Ivana. Studánce se začala připisovat zázračná moc a někteří nemocní se opravdu uzdravili. Místo získalo název U Boží vody a stalo se poutním místem. Roku 1724 nechal berounský děkan Jiří Procházka u pramene postavit kapli Panny Marie Bolestné a vztyčit dubový kříž. Kopec pojmenoval Kalvárie, avšak tento název se mezi lidmi neuchytil. Postupem času sem vedla křížová cesta, pořádaly se poutě a v blízkosti vznikly chaloupky pro dva poustevníky a prodejkyni svíček a votivních darů.

Období poutního rozkvětu skončilo. V letech 1786 až 1787 byly kaple i poustevny zrušeny josefínskými reformami. Původní stavba zchátrala a byla stržena. Poutní tradice tak na dlouho upadla, obdobně jako věhlas samotného pramene.

Obnova přišla koncem 19. století. V letech 1893 až 1895 byla opodál původního místa postavena nynější novogotická kaple podle projektu známého architekta Josefa Mockera. Stavba je typickým příkladem jeho díla – konstruována z režných cihel, které tvoří charakteristický vzhled. Kaple má jasně členitý vnitřní prostor: předsíň, hlavní loď a trojboký presbytář s připojenou sakristií. Vysoká sedlová střecha se strmým štítem a sanktusovou vížkou podtrhuje her vertikální orientaci, která je pro gotiku příznačná. Poblíž kaple stojí drobné studniční stavení ze světlých cihel s výraznou valbovou střechou, které tvoří s kaplí harmonický celek.

Věhlas poutního místa se nezachoval do dnešních dní. Procesí se přestala konat a pramen upadl do zapomenutí. Dnes je pramen nepřístupný – ukryt v kapličce, která zůstává uzamčena. S místem zůstávají spojeny staré pověsti. Roku 1744, kdy se na Beroun chystalo zaútočit pruské vojsko, se prý na kopci U Boží vody objevila zářící koule. Pozorovatelé v ní viděli obrys ženské postavy a připisovali zjevení modlitbě k Panně Marii. Dnes se předpokládá, že se jednalo spíše o signál rakouské armády, kterou pozorovatelé spatřili za Královým Dvorem. Kaple a studniční stavení však zůstávají svědky této složité historie zbožnosti, legendy a architektonické kontinuity.